Dobrovolné(?) okrádání při platbách kartou - DCC

Dobré odpoledne. Dříve než přistoupíme k otázkám prospěchu, musím vás, ač nerada, upozornit na jednu velice nepříjemnou věc. Rozmohl se nám tady takový nešvar. Děti velice často používají sprostá slovíčka. Zejména pak jedno slovo. Je to slovíčko:

DCC – Dynamic Currency Conversion – “transakce v měně bankovní karty“

Dobře, nebylo to slovíčko, o kterém mluvila soudružka učitelka v Pelíškách, ale o nic menší sprosťárna. Minimálně pokud nevíte, o co jde.

Na DCC v poslední době narazíte skoro kdekoli, kde se dá platit kartou – online, v restauraci, v hotelu, u pumpy, v McD nebo v bankomatu.

Pokud jakýkoli prodejce nabízí platbu kartou, tak musí umožnit platbu v místní měně za cenu prezentovanou v nabídce. Pokud jsou tam nějaké příplatky, tak na to musí upozornit předem. Dále vám může nabídnout platbu v jiné měně, typicky v měně vaší karty, pokud máte kartu vedenou v jiné měně, než v jaké provádíte danou platbu.

Tady vám musí ukázat směnný kurz, ale upřímně, kdo z vás ví, jaký je aktuální kurz a dokáže během dvou vteřin spočítat, jestli vás prodejce chce obrat nebo je lidumil, jak se tváří?

Já vám to ulehčím: Prakticky nikdy to není výhodné. Pro vás. Pro prodejce rozhodně ano.

Může se samozřejmě stát, že vaše banka nabízí tak hrůzný kurz, že se to opravdu vyplatí, nebo kurz vaší měny zrovna padá jako v Argentině, ale v obou případech bude rozumnější to řešit jinak. Tzn. buď změníte banku nebo pravděpodobně přestanete nakupovat, protože budete mít spoustu jiných problémů.

Tohle je příklad DCC z bankomatu v Malajsii – byla mi nabídnuta možnost si nechat výběr naúčtovat v librách (karta je vedena v librách). Na první pohled to možná vypadá výhodně, protože kurz je plus mínus podobný. Ale protože jsem to už jednou omylem použil a moje karta přepočítává platby v cizích měnách skoro středovým kurzem (tzn. prakticky bez poplatků), tak jsem zamítl.

Místo nabídnutých 167 liber jsem tedy zaplatil jen lehce přes 155. Pokud bych zvolil platbu v librách, tak by mě bankomat s mým laskavým svolením obral o 12 liber nebo 7,55 % navíc. A to je docela ranec.

Nicméně si dávejte pozor, co volíte – jakmile něco vyberete, tak není cesty zpět a občas není tak úplně jasné, co vlastně vybíráte. Mně se povedlo vybrat opačnou volbu, když jsem nedával moc pozor. Hledejte tedy “without conversion / bez směny” nebo “local currency / místní měna” (ono to s českou kartou občas bude mluvit česky).

V tomhle článku na Head for Points je (ne)pěkný příběh, že ani luxusní hotely se neštítí obírat zákazníky tímto způsobem. Ve zkratce: Platební terminál v hotelu byl přednastavený na platbu v měně karty, tzn. na automatické okrádání. Pokud si toho nevšimnete, tak máte smůlu. Je o tom spousta článků i v češtině, takže před dovolenou doporučuju alespoň zběžně nastudovat. A hlavně pamatovat!

Jak jsem byl okraden

22.1.2015 – V odpoledních hodinách neznámá osoba utrácí něco přes tisíc dolarů během devíti transakcí kdesi v hloubi Pensylvánie. Dobrá, bylo to konkrétně zde. A bylo to mojí kartou.

23.1.2015 – Ráno v 07:15 mi zvoní budík. Zamáčknu ho (no dobře, jen posunu zvonění o 5 minut) a provedu bleskurychlé rozhodnutí o prodloužení spánku do 08:00. Je konec konců pátek. Během toho si všímám, že mi přišla sms. To se moc často nestává, ale rozhodnu se ten spam přečíst.

Z podivného čísla 67744 přišlo upozornění na možný podvod s mojí Amex kartou a jestli jsem se právě pokoušel nakoupit v Sheetz 0421. "Odpovězte 1, pokud Ano. 2 pro spojení s Amex."

Říkám si spam, jak jsem předpokládal a teď už mi zbývá jen 43 minut drahocenného spánku. Během pokusu o usnutí můj rozespalý mozek zpracoval informaci, že tam byl i kus čísla mojí karty. To přece není možné. Tak se podívám znova a jo. Teď jim odpovím, oni budou mít i číslo telefonu a bůh ví, co se bude dít dál. To bylo první, co mě napadlo.

Po menším vnitřním boji posílám dvojku, přece nebudu paranoidní. Okamžitě přišla další sms "Pro podrobnosti volejte kontrolní oddělení Amex na čísle +44(0)1273576806 nebo na číslo na kartě." Tak, teď v záchvatu paniky zavolám na to první, zadám číslo karty, okradou mě a můžu zažádat o hypotéku na splátky něčí dovolené v Karibiku. Chytrej spam.

Ale zase na druhou stranu, aby měli moje číslo karty, to už by museli bejt hodně dobrý podvodníci. Zavolám teda na číslo na kartě a uvidíme. Protože mám smysl pro konspirační teorie, tak už jsem si představoval, jak mi přesměrovali číslo jinam, ač volám na oficiální Amex linku, tam zadám to číslo karty a jsem zase u splácení té dovolené v Karibiku. A televize k tomu.

Nicméně jsem zavolal a zadal. Povídám, že jsem dostal zprávu a že si nic nekupuju. Operátor se mě ptá, jestli jsem si právě chtěl něco koupit v Sheetz a já, že opravdu ne. Hm, hm, hm, prej jestli nejsem v USA. Ne, jsem v posteli v Londýně. Tak mi oznamuje, že moje karta včera vesele utrácela na různých místech Pensylvánie 5 až 200 dolarů a až desátá transakce byla zamítnutá.

Dobré zprávy po ránu vždycky potěší.

Pak se mě ptá, jestli jsem nakupoval v Sainsbury's Local. Ano, to je moje, jedno mlíko za £1.10. Operátor je spokojený, že našel nějakou opravdovou transakci a ptá se mě, jestli jsem byl někdy v USA. Ano, byl jsem tam v říjnu. To mu stačilo ke spokojenosti a říká, že karta je zablokovaná, nová je za chvíli na cestě a transakce jsou reklamované.

Ještě se ptá, jestli tu kartu nutně potřebuju, protože ta nová přijde do čtyřech dnů. Odpovídám, že to bez ní chvíli přežiju. Tím je prý všechno vyřízeno. Transakce mi prý za chvíli vyskočí na seznamu útrat, ale nemusím nic dělat, protože je všechno zařízené a za tři dny dostanu peníze zpátky. Dobrá. Akorát už mám jen 29 minut spánku.

V práci se podívám a na účtu nic. Třeba mě přece jen hrozně mazaně okradli a já si teď myslím, že jsem v bezpečí? Něčí Karibik a k tomu televize... Pak koukám, že mi už ve čtvrtek před půlnocí přišel i email o podvodu, kde je opět kus čísla karty a vypadá opravdově (tzn. ne jako od Nigerijského dědice), takže třeba fakt nic platit nebudu.

24.1.2015 – Ráno najdu v poště novou kartu (doručená cca 26 hodin po nahlášení podvodu), takže by ten komplot byl opravdu hodně propracovaný.

Na účtu se objevuje všech devět transakcí za dohromady £692.60. Všímám si nového čísla karty. Ale chybí mi moje těžce nastřádané body (nemám přece kartu proto, abych platil bance, ale ona mě).

Volám tedy Amex a ptám se, jestli musím něco dělat. S refundováním peněz prý ne, ale body budou muset převést ze zrušené karty. To může trvat až dva týdny. Teď jsem nervózní. Žít 4 dny bez karty se dá, ale 2 týdny bez mých bodíků?!

25.1.2015 – Body jsou zpět!

26.1.2015 – Peníze zatím nikde.

Táta mi v poledne píše email a sms, že mu volali z banky, že v hotelu Country Inn došlo k úniku dat, a tak mu zablokovali kartu. Že já jsem tam platil. Ano, mohu potvrdit, že k úniku došlo. Nejen dat.

27.1.2015 – Jsem v práci a pak v pivovaru s kolegama a zákazníkama, nemám čas na blbosti.

28.1.2015 – Vrátilo se mi všech £692.60 s datem 25.1.2015. Přišel dopis datovaný 23.1.2015, že všechny informace byly předány k prošetření a nová karta je na cestě.

30.1.2015 – Dostal jsem dopis, že mi vrátili všechny peníze. Radši ještě zavolám, jestli nemusím znova zadat inkaso. Nemusím. Happy end. Dávám tuto veselou příhodu na blog.

Jak jsem zařizoval účet v bance (UK style)

Tohle také nebylo úplně jednoduché, přestože nejsem v tomhle směru žádný nováček. Koneckonců mám bankovních účtů tuším dohromady devět (a to nepočítám stavební spoření a dva již zrušené). Účet v zahraničí jsem již otevíral, takže jsem nepředpokládal žádné velké drama. Bohužel Spojené království není to samé jako Nový Zéland a míra byrokracie je zde o hodně vyšší. Nemluvě o tom, že všichni jsou potenciální teroristi, což se pozná podle toho, že si tu chtějí otevřít účet.

Předem jsem věděl, že je potřeba něco jako potvrzení od zaměstnavatele, ale bylo mi řečeno, že to si místní pobočka NatWest vyžádá automaticky. Naběhl jsem tedy do pobočky, že chci účet. Bylo mi řečeno, že tak jednoduché to není a kde mám potvrzení od zaměstnavatele a adresu bydliště. Vysypu hromadu dokladů, tj. pas a občanku, adresu hotelu a marně se snažím vysvětlit, že u nich dříve bylo dobrým zvykem se mého zaměstnavatele zeptat. No nic, papír si seženu, na personálním prý budou vědět jaký.

Dobrá zpráva je, že na personálním věděli. Špatná zpráva je, že při druhé návštěvě NatWest byla paní na přepážce ještě vzdorovitější než ta předchozí. Prý jestli mám sjednanou schůzku s paní, co dělá účty. Tuhle drobnost se mi včera nenamáhali sdělit, a tak jsem pochopitelně nic sjednaného neměl. A potvrzení od zaměstnavatele je prý sice pěkné, ale nemám bydliště. Ehm. Marně se jí snažím vysvětlit, že jsem se teď přistěhoval, bydlím v hotelu a těžko budu mít bydliště v UK, když nemám účet a tudíž nebudu dostávat výplatu. Nakonec jsem ji aspoň donutil, ať mi paní přes účty zavolá, co mám jako dělat.

Když už jsem byl tak pěkně rozjetý a měl potvrzení od zaměstnavatele, tak jsem šel do Barclay’s, kde třeba nebudou tak přísní a dostanu z nich účet před uzávěrkou. Barclay’s otvírali až za 15 minut. Tak jsem šel do vedlejší Lloyds TSB, tam už bylo otevřeno. Paní na přepážce se tradičně mírně vyděsila, ale byla asi tak o 10000 % ochotnější a prý mi na to zavolá vedoucího až dotelefonuje.

Asi deset minut jsem počkal a vedoucí dotelefonoval. Vysvětlil jsem mu situaci, že jsem tu nový, že potřebuji účet a že v NatWest nic nevědí. To ho potěšilo a jal se jednat. Zavolal na jejich HelpDesk, co se s tím (mnou) dá dělat. Prý jen stačí upravit dopis od zaměstnavatele, aby byl adresován správné bance (stávající byl pro NatWest) a bydliště v hotelu musí obsahovat číslo pokoje. Pak už se jen modlit, aby to jejich bezpečnost nějak nezarazila, ale to by se prý stát nemělo.

Nebohou kolegyni na personálním jsem poprosil o další potvrzení, tentokrát pro Lloyds, protože NatWest se mnou nekamarádí. To ji trochu udivilo, ale potvrzení mi přepsala. Mezitím mi volala paní přes účty z NatWest. Ta byla taktéž výrazně ochotnější než její kolegyně a sdělila mi, že když nemám bydliště v UK, tak budu muset doložit bydliště v ČR dvěma doklady. Což bohužel nejde, protože ho mám jen na občance a nikde jinde. V tom případě bude potřeba výpis z účtu nebo doklad o placení telefonu, nájmu, plynu atd. Naneštěstí to musí být originál, takže jsem jí řekl, že se ozvu, až to seženu.

Byl nejvyšší čas na návštěvu Lloyds č. 2 (celkově č. 4). Tady už bych mohl dostat účet. Dostavil jsem se ve smluvenou hodinu a čekal, protože s vedoucím jednal někdo jiný. Těsně před zavírací hodinou jsem přišel na řadu. Vedoucí mi sdělil, že předchozí klient je na tom stejně jako já – přistěhoval se, snaží se otevřít účet a jinde ho nechtějí. Ale on, Liam, je tu, aby pomáhal. A že prý mám vyřídit na personálním, že pomůže všem novým kolegům. Tak mu slibuji, že až budu mít účet, tak to rozhodně sdělím.

Stačilo si vybrat základní účet bez pojištění auta a podobných zbytečností, přečíst smlouvu, podepsat a deset minut počkat, než to nadatluje to počítače. Pak si nastavit hesla to internetového bankovnictví a bylo to. Pro teď. Byl jsem varován, ať účet ještě dva dny nepoužívám, kdyby náhodou došlo k protiteroristickému zablokování. Měl jsem se mu ozvat za dva dny, že zkontroluje, jestli bylo vše schváleno.

To bylo ve středu a ve čtvrtek. V pondělí jsem se marně snažil dovolat na pobočku, protože už jsem chtěl účet konečně začít používat a odříznout se od ždímání mého českého účtu. Nicméně nepodařilo se. V úterý ráno jsem byl shodou okolností vyřizovat věci okolo bytu a jedna pobočka Lloyds byla poblíž, takže jsem tam vběhnul, vystál si frontu a optal se, jestli je vše v pořádku. Údajně ano. Nebyl jsem si úplně jistý, jestli zkontrolovali to, co měli, ale usoudil jsem, že vědí, co dělají a že jim budu věřit.

Vyběhl jsem tedy nadšeně k bankomatu, podojil ho a vložil peníze na účet. Teorie je taková, že to je výrazně levnější a hlavně rychlejší než převod ze zahraničí. Asi bych měl dodat, že zase tak jednoduché to nebylo, protože místní bankomaty vydávají vesměs max. dvacetilibrovky a máte štěstí, když vám dá celých 800 liber najednou.

Další den jsem se konečně dovolal Liamovi a ověřil, že účet už je opravdu v pořádku. Mohl jsem ho tedy vesele začít používat. Tzn. nahlásit jeho číslo v práci a pak už jen provádět machinace, za které by se ani teroristi nemuseli stydět. Což také není úplně jednoduché, protože i na založení příjemce musíte mít vyplněné místní telefonní číslo, na což vás nikdo předem neupozorní. Asi aby si mohli ověřit, jestli opravdu chcete poslat svoje poctivě nabyté peníze nějaké zločinecké organizaci nebo co.

No a nakonec bylo nutné počkat, až dorazí platební karta, kterážto je odeslána na adresu vašeho bydliště v době otevření účtu. V mém případě do hotelu. Samým nadšením jsem se po uplynutí 6 pracovních dnů od založení účtu chodil ptát na recepci, jestli mi náhodou nepřišel dopis. Přišel až v pátek, tj. den před tím, než jsem se měl stěhovat pryč. Bylo to těsné.

A když jsme u toho, jak tady všechno ověřují, na všechno je potřeba potvrzení nebo reference apod., tak platební karta a PIN mi dorazily v jeden den a hezky to tam leželo na hromádce i s přihlašovacím jménem do internetového bankovnictví (ke podivu bez hesla). Asi nemusím dodávat, že karta byla rovnou připravená k používání, žádná aktivace nebyla potřeba. Takže suma sumárum s bezpečností je to tady dost vocaď pocaď.

Když to srovnám s otevřením účtu u Air Bank, kde mě nikdy neviděli, tak to je trochu rozdíl. Je samozřejmě pravda, že jsem v tu dobu už měl jiný účet v ČR a byl jsem občanem tohoto prestižního státu, ale stejně. Úplným závěrem bych dodal, že ač to možná nevypadá, tak historka byla redakčně zkrácena a tudíž neobsahuje několikanásobnou pomoc kolegů, hledání poboček, mírné deprese a několikeré pobíhání po městě.

I ty, (Brute) mBank?!?

Upozornění: V tomto článku se mohou vyskytovat vulgarismy, jejichž výskyt není náhodný, ale záměrný. Autor se tímto omlouvá všem citlivým povahám.

Není tomu tak dávno, co jsem z mBank raději převedl své úspory do ING Bank, než aby mi tam ležely ladem za nuzný úrok. Teď mi peníze leží ladem za nuzný úrok jinde, ale co si budeme povídat, ten aktuální je třikrát vyšší. A to není málo.

No a co se nestalo, mBank se mě snaží nas...štvat ještě více. A asi nejen mě. Když začínali, tak byly všechny běžné služby zdarma. Tak jako v civilizovaném světě. A tím si získali naprostou většinu zákazníků. Ovšem teď se jich pravděpodobně snaží zase zbavit.

Hlavní lákadla mBank byla dvě: 1) Poměrně vysoké úroky na spořícím účtu a skoro žádná omezení. 2) Naprostá většina služeb spojených s běžným bankovním účtem zdarma + výběry v zahraničí zdarma.

Jako první vzala za své takřka nulová omezení na spořícím účtu. Zpočátku bylo možné převádět peníze sem a tam bez omezení, ke spořícímu účtu byla platební karta a klient mohl mít až čtyři takové účty. Prostě luxus. Pak se ale spořící účet rozdělil na dva typy: "méně spořící méně omezený" a "více spořící více omezený". A s tím zařvalo neomezené převádění peněz mezi spořícím a běžným účtem.

No dobrá, to se celkem dalo čekat. Ale pak se začala postupně snižovat úroková míra. To se také dalo čekat. Ale když se úročení změnilo takovým způsobem, že se na jejich nejvyšší úrokovou míru (již dávno nikterak zajímavou) dostanete pouze při zůstatku vyšším než 600 000 korun, tak jsem byl rád, že v tu dobu už moje almužna byla na cestě do ING Bank.

Do té doby se pro mě v podstatě nic neměnilo. Kromě toho, že převod větší částky peněz mi nyní trvá dva dny místo dvou sekund. Ovšem co mě dokáže pořádně naštvat, ba přímo nasrat, je změna poplatků na běžném účtu. A ještě mají tu drzost, že na svém webu stále prezentují stará pravidla, i když už oznámili, že od 1. 8. 2010 budou platit nová. Tj. každý si na první pohled myslí, že jsou veškeré převody zdarma, že jsou tři výběry hotovosti zdarma, že jsou výběry hotovosti v zahraničí zdarma...

Je sice pravda, že za tyto změny mohou částečně klienti, kteří stávající systém zneužívali a používali běžný účet k podnikatelským účelům, případě vybírali z několika platebních karet, aby se mi vyhnuli poplatkům za výběr hotovosti z bankomatu atd. Ale to je mně, jakožto spořádanému klientovi, s prominutím u prdele.

Do této banky jsem šel především kvůli běžnému účtu, který na našem zkostnatělém trhu neměl konkurenci. Nyní začínám uvažovat o tom, že své peníze přesunu jinam a mBank si své kdysi dobré a hlavně levné služby může strčit za klobouk. Po tom, co se stalo se spořícím účtem, nemám důvod se nedomnívat, že se to nemůže stát i s běžným účtem. Tj. budou nabízet (pod)průměrný produkt za (nad)průměrnou cenu. Ne, díky.

Jak jsem přeběhl

Šestého listopadu léta páně 2008 jsem se posmíval lidem, kteří se honí za vyšší úrokovou mírou a co se nestalo? Běžel jsem také. Na svoji obhajobu bych rád řekl, že jsem pro to nevyvinul skoro žádnou energii a úrok jsem zvýšil dokonce o 125 procent. Z původně zamýšlených 35 %. To jsem ale zjistil až při psaní tohoto článku a pořádném přečtení nového úrokového lístku...

Dokud mi nespadl úrok pod 2 procenta ročně, tak jsem neměl zvýšenou snahu s tím cokoli dělat. Měl jsem peníze hezky pohromadě, okamžitě dostupné a víceméně "slušně" úročené. Samozřejmě je mi jasné, že peníze v jakékoli bance jsou z hlediska ztráty hodnoty asi tak chytře uložené, jako kdyby ležely venku na louce, ale přece nebudu kupovat akcie, když mi to soudruzi po volbách zestátní a já nebudu mít za co emigrovat.

Když mi před časem v rodné mBank spadl úrok na 1,85 %, tak jsem začal být trochu nervózní. No vlastně nebyl, byl jsem v Thajsku a nevěděl jsem o tom, ale jinak bych byl! Pak jsem měl hodně práce, takže jsem tomu nevěnoval pozornost. Ovšem pak přišel den, kdy jsem se nudil a neměl do čeho píchnout. Jak vidíte, tyto dny přicházejí velmi, velmi výjimečně. Ten den mi blesklo hlavou, že ING Bank by mohla nabízet založení svého ING Konta online. Neváhal jsem, nažhavil google a hle, ono to šlo.

Máte dva doklady totožnosti? Hmmm, ano. Našel jsem dokonce všechny tři.
Máte běžný bankovní účet v ČR? Ano. Co je to za otázku, jsem snad buran?
Pak už se jen udělá klik, klik, klik, klik, klik (myší, není nutné cvičit) a je hotovo. Skoro.

Z pár dní vám přijde napěchovaná obálka s dalšími instrukcemi. Je to jednoduché: Stačí ofotit dva doklady totožnosti, nejpozději na druhý pokus podepsat přiloženou smlouvu svým budoucím podpisovým vzorem a převést na obdržené číslo účtu jakoukoli částku ze svého předem zaregistrovaného běžného bankovního účtu v ČR. A na to máte dva týdny.

Takže jsem si okopíroval občanský průkaz + řidičský průkaz (vejdou se na jeden papír), první podepsanou smlouvu si nechal (první pokus o podpis se tomu mému nepodobal ani vzdáleně), druhou pořádně podepsanou smlouvu vložil do obálky, zalepil a poslal zpět do ING. Platí příjemce, takže potud jsou jediné náklady na okopírování dokladů a trochu náplně do propisovací tužky na jeden až dva podpisy.

Jak jsem již napsal, kromě zaslání okopírovaných dokladů totožnosti a smlouvy, musíte splnit ještě jednu podmínku. A to převést z předem zaregistrovaného účtu jakoukoli částku na vaše nové ING Konto. Na to jsem zapomněl a tak se mi aktivace nového účtu mou vlastní vinou protáhla o týden.

Jakmile splníte všechny tři podmínky, tak vám poštou přijde potvrzení, že jste pro aktivaci účtu udělali vše potřebné. Dále vás upozorní, že do 7 dnů vám přijde dopis do vlastních rukou, kde bude přístupový PIN a heslo do internetového bankovnictví. Tohle je ta nejstrašnější část aktivace ING Konta, protože to znamená návštěvu pošty. To je hrůzný zážitek sám o sobě a když náhodou narazíte na bandu společensky nepřizpůsobivých individuí, které ignorují existenci internetové bankovnictví a snaží se platit složenkami, tak je to opravdové peklo.

Jakmile si vyzvednete přístupový PIN a heslo, tak se přihlásíte do svého nového ING Konta, pokocháte se a následně sem převedete všechno, co máte nyní na eMAX Plus. A je to, svět je zachráněn. Vám se zvýší úroková míra z 1,00 % na 2,25 %, Nizozemí se zvýší množství peněz a až se tady všechno zestátní, tak vás ve vězení bude hřát vědomí, že za pár desítek let budete mít ve svobodném(?) světě opravdu slušný balík peněz.

Pokud by to náhodou vypadalo, že mám najednou obavy z oplocení hranic atd., tak vězte, že ty mám pořád. Teď je to jenom silnější.

Rok a den (neskrývaná reklama)

Bohužel v deníčku nemám přesné datum, takže těch dnů bylo víc, ale to slavnostní chvíli nic neubírá. A jaká že je ta slavnostní chvíle? No přece uplynul rok od založení mého nového bankovního účtu.

Během tohoto roku jsem nezaplatil bance ani korunu. Naopak ona zaplatila mně. Tak se mi to líbí.

Jen tak dál.

mBank

Vylepšené internetové bankovnictví mBank

mBank dnes nepatrně změnila vzhled svého internetového bankovnictví a myslím, že k lepšímu. Nyní lze otevřít historii transakcí nebo vstoupit do seznamu předdefinovaných příjemců jediným kliknutím přímo z úvodní obrazovky. Dále se zpřehlednilo hlavní menu, přibyl kalendář pro nastavení data splatnosti a pár dalších drobností.

Podrobnosti si můžete přečíst přímo na webu mBank.

Utrácení je opět o něco jednodušší :-)

Támhle mají úrok 3,5 %, běžíme tam!

Česká národní banka dnes snížila hlavní úrokovou sazbu na 2,75 procenta (o 0,75 %) a polovina národa začíná vyšilovat. Ponechám stranou samotné snížení sazby, i to o kolik se sazba snížila, protože tomu za prvé zase tak moc nerozumím a za druhé s tím stejně nic neudělám. Spíše se zaměřím na reakce lidí.

V tomto případě se náš chamtivý národ rozdělil na dvě skupiny: té první je to úplně jedno a té druhé to vadí. A vadí jim to buď proto, že si vzali hypotéku při vyšší sazbě a teď platí víc než soused, který si ji vezme až dnes, nebo se jim naopak sníží úroky na běžném/spořicím účtu (v horším případě oboje).

"Hypotékáři" asi nebodou spokojeni nikdy, což celkem chápu, protože při změně úrokových sazeb o několik desetin procenta mohou být rozdíly v platbách i tisíce korun měsíčně. Ale nadávat kvůli tomu, že já mám hypotéku a ta zlá ČNB si dovolí snížit úroky o měsíc později, to mi přijde trochu na hlavu. Mohou být rádi, že hypotéky vůbec existují a hlavně ČNB tu není od toho, abychom měli levné hypotéky, ale nepřisli na buben jako celek, tedy ČR. Jak se jí to (ne)daří opět řešit nehodlám.

Ale co mě vlastně donutilo "ublognout", byly výkřiky různých lidí, že musí neustále měnit banku v honbě za co nejvyšším úrokem na běžném/spořicím účtu. Nejdřív jim někde slíbili nevídaných 3,5 % ročně a tím je nalákali k sobě a pak si dovolili snížit úrok na pouhých 3,3 %! Skandál. Nejspíš není nutné dodávat, že to také bylo po snížení sazeb. Ale asi bych měl dodat, že v tu dobu byla inflace 6 až 7 procent a tak to bylo horší než kdyby byl úrok 0,1 % a inflace 3 %, jak tomu bylo v minulých letech... Řešit nějaké poplatky za zřízení/vedení/zrušení účtu asi taky nemá cenu, protože většina je přece zdarma a to je další věc, na kterou Novák slyší.

A co z toho plyne? Počkejte si až vyskočí inflace na nějakých 8 procent a nabídněte spořicí účet se 4 procenty ročně. Lidé se k vám pohrnou jako nikdy. Užívejte si pak výdělávání na hloupých spoluobčanech, kteří vám budou nutit své peníze. Pokud půjde inflace nad 10 %, možná můžete ještě mírně zvýšit úrok a popohnat i méně důvěřivé občany, ale ne víc než na 4,5 %. Potud bude vše v pořádku - budete je vlastně okrádat, ale oni se budou usmívat. Jakmile poté klesne inflace na čtyři procenta a vy snížíte úroky o jedinou desetinku, tak přijdete o významné procento zákazníků, protože jinde jim určitě nabídnou o setinku vyšší sazbu. Vítejte v českém bankovním světe.

K napsání úvahy mě přivedlo přečtení téhle diskuze.

Like a bat out of hell!

Postup úniku z ďáblových opratí (v tomto případě České spořitelny) je následující:

1. Nejprve je samozřejmě vhodné vlastnit účet v jiné bance. Rušit účet a pořídit si obratem nový u stejné banky nepovažuji za zrovna prozíravé. Dále odmyslíme možnost uložení peněz do matrace (což je ale vzhledem k výši poplatků výhodnější) a budeme se soustředit na přechod do nového a lepšího. Kupředu levá, zpátky ni krok!


2. První z několika posledních návštěv bude spočívat v oznámení této radostné noviny příslušnému pracovníkovi ČS. Ten vám poví, že je nejprve nutné zablokovat platební kartu, neboť byste mohli zrušit účet a přitom dál vesele platit (tedy jen tam kde nemají online terminály). Zároveň se optáte, zda a kolik dlužíte ČS. Pokud něco dlužíte, tak požádáte o mimořádnou splátku a dluh splatíte. Na to je vhodné mít na účtu dostatek peněz. Peníze lze převést i z jiné banky, ale zbytečně se to protáhne o den až dva. Pokud nemáte na splacení, tak máte smůlu a z okovů vás nepustí.


3. Před návštěvou číslo dvě si přepíšete všechny uložené příjemce z internet banking starého účtu a založíte nové trvalé příkazy + povolíte všechna inkasa v novém účtu. Trvalé příkazy pak můžete zrušit, alespoň tím zrychlíte následující návštěvu na pobočce ČS o několik kliknutí.


4. Pokud vám od někoho přicházejí peníze, tak zdroji oznámíte nové číslo účtu. Já tedy nikomu nic oznamovat nemusel, ale slyšel jsem, že i tohle se stává...


5. Poslední návštěva č. 2 by se s trochou štěstí mohla stát i návštěvou poslední. Přijdete cca 3 - 5 dnů po té předchozí, aby bylo jisté, že jste se nepokusili okrást nějaký podnikatelský subjekt platbou platební kartou a následným zrušením účtu. Po této době by již mělo být jisté, že jste to neudělali, případně by měly být všechny předchozí platby řádně strženy z vašeho účtu. Pracovnice ČS zkontroluje, jestli máte na účtu nějaké trvalé příkazy nebo souhlasy k inkasu, případnou dlužnou částku a požádá vás o číslo účtu, na který má převést zůstatek po zrušení stávajícího účtu. Vy podepíšete zrušení internetového bankovnictví, kontokorentu, atd. a je hotovo.

Předchozí článek je sice o České spořitelně, ale ve většině ostatních bank to bude hodně podobné. Co mě ovšem nemálo překvapilo, byla jakákoli absence otázek ohledně důvodů odchodu z ČS, případně alespoň nabídka nějakého jiného typu účtu. Byl jsem připraven na pořádnou duševní masáž v podobě nepřeberného množství výhod bezkonkurenčních produktů této banky a ono nic. Asi už jsem jim nebyl dost dobrý. Vstříc novým zítřkům!

PS: Kdo má zájem o legendární skladbu od Meat Loaf z titulku, nechť si ji najde.

Kdo uteče, vyhraje

Vzhledem k tomu, že v České spořitelně pravidelně prohrabují archiv a letos nenašli moje potvrzení o studiu, tak mi za odměnu dali "dospělý" účet. Tím pádem narostly poplatky za vedení kdysi "bezplatného" studentského účtu, tudíž jsem se rozhodl k přeběhnutí ke konkurenci. Osobně za nejlepší možnost považuji eKonto od Raiffeisenbank (eBanky), ale v nejbližší době mi tam nebude pravidelně přicházet 30 000 měsíčně, takže bylo nutné se spokojit s něčím jiným. Volba tedy padla na mKonto od mBank, o kterém jsem psal již dříve.

Žádné poplatky za vedení účtu, žádné poplatky za příchozí a odchozí platby v rámci mBank, žádné poplatky za příchozí a odchozí platby mimo mBank, žádné poplatky za vytvoření a změnu trvalého příkazu/inkasa, žádné poplatky za vydání a vedení platební karty, žádné poplatky internetové a telefonní bankovnictví (automat), žádné poplatky za výběr z bankomatu v zahraničí, první dva výběry za jakéhokoli bankomatu v ČR zdarma... No dokonalý účet.

Ale abych jen nechválil, tak mají i pár nevýhod, které možná odradí spoustu lidí. Například pobočky jsou pouze v několika městech. Absence kontokorentu. Nemožnost vložit hotovost na účet - peníze se musí poslat složenkou. A pár dalších drobností.

Mně tohle vesměs nevadí, takže jsem se proklikal webovým objednáním účtu a jako místo podepsání smlouvy jsem zvolil mKiosek v Tescu na Národní třídě. Asi za den nebo dva mi zavolal pán z mKiosku, že je smlouva připravená a že se na mě už těší. O dalších pět dní později volal znova, aby mi připomněl, že je smlouva stále připravená a on že už se nemůže dočkat. Potřetí jsem se už přemlouvat nenechal a poctil jsem ho návštěvou. Pán měl radost. Měl pro mě několik dokumentů, u kterých mi dal zkontrolovat správnost údajů a dokonce si vyžádal můj autogram. Dvakrát!

Nakonec jsem obdržel dvě smlouvy s jeho autogramy (založil jsem si mKonto a spořící účet eMAX) + aktivační číslo pro internetové bankovnictví. Oznámil mi, že platební karty k oběma účtům jsou na cestě a bylo hotovo. Ještě jsem si v rámci soutěže už-ani-nevím-o-co tipnul kolik bude 16.9. v 9:00 v Athénách stupňů Celsia. Vyčerpán rozdáváním autogramů jsem neprojevil mnoho invence a odpověděl, že 16 st. (šestnáctého = šestnáct stupňů, co jiného by to mohlo být).

Obě platební karty dorazily o pár dní později. Běžným dopisem... Sice je musíte aktivovat ze svého účtu, ale u někoho to může vzbudit pocit ohrožení bezpečnosti, ba až útoku na jeho osobu. Já jsem byl rád, že jsem nemusel strávit několik desítek minut ve frontě s babičkami čekajíc na doporučený dopis.

Doma už jen stačí aktivovat internetové bankovnictví, po doručení aktivovat platební karty a změnit limity pro výběry a platby dle libosti. Proto mám u karty, kde nejsou žádné peníze, měsíční limit pro platby v obchodech 2,2 milionu Kč. Co kdybych jednou vyhrál ve sportce a potřeboval nutně koupit nové auto? Příprava se nesmí podcenit.

Bankovní účet - 3. část - "připrava na ústup"

Změna typu účtu - Pokud se chystáte domů a rádi byste si ponechali účet na NZ, ať už kvůli výplatě vrácených daní (což je nejjednodušší cesta, ale o tom až později) nebo z jiného důvodu, tak není nic jednoduššího, než změnit typ účtu na ANZ Control Account. U tohoto typu účtu neplatíte žádný měsíční poplatek, ale zase platíte za každou transakci. Zjednodušeně řečeno – platíte za každou „položku“ minimálně $0,60. Za $0,60 jsou platby kartou nebo převody v rámci účtů pomocí internet banking. Výběry hotovosti jsou zpoplatněny ještě větší částkou, kterou ovšem nevím přesně. Ale kdo na NZ potřebuje hotovost…

Toto je opět příklad účtu v ANZ Bank, ale většina ostatních bank na Novém Zélandu nabízí podobný typ účtu. Je dobré změnit typ účtu až těsně před odjezdem, zejména pokud hodláte ještě platit NZ platební kartou.

Zrušení pojištění - Pravděpodobně před odjezdem prodáte auto, takže je vhodné také zrušit jeho pojištění. Jako skoro všechno na NZ je to velmi jednoduché a žádná velká byrokracie se nekoná. Potřebujete na to cestovní pas a smlouvu o uzavření pojištění, kterou jste dostali po sjednání pojištění auta, zodpovědnosti apod. Důležité je především číslo zákazníka, podle kterého pak mohou smlouvu najít a následně zrušit. S touto smlouvou se dostavíte na jakoukoli pobočku ANZ Bank a řeknete první nezaneprázdněné osobě v uniformě ANZ Bank, že chcete zrušit pojištění. Osoba poté ochotně zavolá do Tower Insurance, kde nahlásí číslo zákazníka, jaké pojištění a ke kterému datu si přejete zrušit a to je víceméně vše. Z pojišťovny ještě budou chtít poslat dopis s oznámením o ukončení pojištění. A to na adresu, která byla aktuální v době uzavírání pojištění. Po mém upozornění, že tam to opravdu nikdo číst nebude, mi nabídli, že to mohou nechat poslat na pobočku ANZ a pak už vše vyřídí.

Bankovní účet - 2. část - "tuning"

V první části jsem popsal založení bankovního účtu v ANZ Bank a nyní napíši něco o možných vylepšeních. Něco jsem již popsal, ale pro jistotu to zopakuji:

1. Zvýšení denního limitu pro výběr z bankomatů na 800$. - Základní limit je "jen" 400$ (pro platby kartou je to 3000$), což by například při velké platbě nemuselo stačit, a tak je vhodné zvýšit limit pro výběr na maximálních 800$. Alespoň já asi nikdy nebudu mít na běžném účtu dlouhodobě více než pár set dolarů a navíc se dá snad úplně všude platit kartou, ale co kdyby...


2. Nahlášení IRD number. - Bez nahlášení IRD vám budou strhávat daň z úroků ve výši 39%, což není zrovna málo. Po nahlášení to bude klasických cca 20%.


3. Aktivace plateb pomocí internet bankingu: Pay Anyone a zvýšení limitu na 10000$. - Pokud si myslíte, že někdy budete chtít převádět peníze online, tak to budete potřebovat. Po aktivaci internet bankingu si v sekci Pay Anyone (hned druhá položka v nabídce) odkliknete aktivaci Pay Anyone. Základní limit 1000$ funguje hned druhý den. Pokud chcete 5000$, tak vám na vaši adresu přijde email a z něj použijete aktivační číslo. Pokud chcete rovnou 10000$, což je maximum, tak vám na vaši adresu přijde dopis z banky. Následně zavoláte na bezplatnou linku a operátorovi řeknete, že chcete aktivovat Pay Anyone. Nahlásíte Customer Registration Number - osmimístné číslo pro přihlášení na internet banking a aktivační číslo z dopisu. Druhý by to mělo fungovat.


4. Aktivace mezinárodních plateb: International Services. - Pokud chcete převádět peníze zpět do vaší rodné vlasti z pohodlí domova, tak to budete potřebovat. Pro aktivaci International Services musíte mít již aktivované Pay Anyone. V sekci International Services klinete na aktivaci a od následujícího dne můžete vesele převádět peníze. Limit bude stejný jako pro Pay Anyone. Pro převod peněz do ČR samozřejmě musíte vědět číslo vašeho CZ účtu v mezinárodním formátu a také si zjistěte, kolik si za to vaše banka účtuje.



5. Pojištění odpovědnosti + vykradení: Contents Insurance. - Já jsem si pro jistotu sjednal i pojištění odpovědnosti, takže když rodině něco zdemoluji, tak zaplatím jen prvních 250$ a zbytek je na pojišťovně. Celková výše škody může být až 1000000$. Dále je v tom zahrnuto pojištění proti vykradení do celkové výše 10000$ na mých věcech (tolik tady asi nikdy mít nebudu, ale cítím se tak nějak bezpečněji). Měsíční poplatek je cca 21,50$ a zvolil jsem platbu inkasem (zde se to nazývá debit něco).


6. Pojištění auta - "povinné ručení", krádež, živelná pohroma + skla: Vehicle Insurance. - Pojištění auta je nutnost, bez které byste vůbec neměli vyjíždět na silnici. V základním balíčku autopojištění je third party insurance ("povinné ručení"), theft (krádež) a natural disaster (živelná pohroma). Nejdůležitější je samozřejmě "povinné ručení", protože jakákoli oděrka cizího auta by vás přišla pěkně draho. O něčem vážnějším snad radši ani neuvažovat. Limit je v tomto případě $25 mil. na škodu i na zdraví. Jinak proti krádeži nebo zničení lavinou mám svoji popelnici pojištěnou na 1500$. Měsíční poplatek je cca 46$ + 2,50$ pojištění všech skel, protože se tu krade a vykrádá ostošest. V ANZ nabízí pojištění od Tower Insurance a měl jsem štěstí, protože šla zvolit i nulová spoluúčast (je mi 24 a většinou to bývá až od 25 let). Rozdíl mezi nulovou spoluúčastí a minimálně 350$ byl cca 5$ měsíčně, a to se rozhodně vyplatí.

Tak tohle jsou ve zkratce základní úpravy účtu, které by se mohly hodit každému.

Bankovní účet - ANZ Bank

Pokud chcete na Novém Zélandu pobývat déle než jen pár týdnů, tak nejspíš budete potřebovat účet v nějaké NZ bance. Pokud zde chcete pracovat, tak je to skoro nutnost, protože zaměstnavatel vám peníze na český účet posílat nebude. Na NZ je samozřejmě hned několik bank, takže máte z čeho vybírat. Já jsem si vybral ANZ Bank, protože mi bylo řečeno, že má údajně nejvíce bankomatů a poboček. Nezjišťoval jsem, jestli je to pravda, ale nejspíše ano. Pobočky vídám poměrně často a jejich bankomaty jsou skoro všude. Navíc můžete bezplatně vybírat peníze i z bankomatů The National Bank.

Pořízení účtu je velmi jednoduché a stačí vám na to pas, NZ adresa (mělo by jít použít adresu backpackeru - ale ověřte si to předem) a tuším 200$, které můžete ihned vybrat. Postup pro všechny banky je víceméně stejný, takže to bude platit obecně.

Vejdete do vybrané banky a vyberete si první lelkující osobu ve firemní uniformě. Té řeknete, že chcete bank account a ona se vám okamžitě začne věnovat. Buď zavolá jinou povolanější osobu nebo si vás odvede ke stolečku. Že nejste místní, pozná nejspíše až podle pasu, protože v Aucklandu je mnoho cizinců/lidí, co neumí anglicky (rouzuměj asiaty). Řekněte, že preferujete low monthly fee (nízký měsíční poplatek), protože lépe úročené účty jsou většinou dražší a navíc asi nebudete mít co úročit. Během zakládání účtu osobě odpovíte, že v ČR opravdu nemluvíte německy a pokud jste student, tak vám bude nabídnut studentský účet, kde není žádný měsíční poplatek (pokud si to pamatuji dobře, tak po mě nikdy žádné potvrzení ze školy nechtěli - co z toho vyplývá?). Osoba si opíše pár údajů z pasu, adresu, telefon a předá vám kartičku s čísly dvou bankovních účtů. Jeden je klasický běžný účet (číslo v ANZ většinou končí 00) a druhý je lépe úročený účet (číslo končí 46 nebo 48).

Dále samozřejmě budete chtít internet banking a phone banking. V ANZ je to v jednom balíčku a je to v ceně měsíčního poplatku, takže není důvod to nevyužít. Dostanete kartičku s osmimístným číslem pro přihlášení do elektronického bankovnictví (Customer Registration Number) a dají vám do ruku telefon, kde si zaregistrujete váš pin number (až bude chvilku ticho, tak namačkáte 4-místné číslo, což bude váš pin a stisknete #, opět to samé číslo a #). Před tím budete upozorněni, že to nesmí být sekvence jako 1234, 5678 nebo stejná čísla jako 1111, 9999 atd.

Až se během následujích pár dní dostanete na internet, tak na hlavní stránce webové ANZ Bank vpravo nahoře kliknete na register a vyplníte Customer Registration Number a pin number. Poté si nastavíte nové heslo, přičemž tam musí být jak písmeno, tak i číslo. Peníze mezi oběma účty můžete libovolně přesouvat - je to zdarma a přesun se projeví okamžitě. V bankomatu lze vybírat jen z běžného účtu. Na lépe úročeném účtu je momentálně měsíční úrok 7,75% ročně, takže je vhodné mít většinu peněz zde a na běžném účtu mít jen několik set na běžné platby. Peníze se úročí jen pokud je zůstatek větší než 2000$! Úroky se navyšují denně a připisují jednou za měsíc. Z úroků vám bude stržena daň, takže pokud už máte IRD, tak ho v bance rovnou nahlašte nebo tam po získání zajděte. Bez nahlášení se totiž strhává 39% ze zisku.

Pravděpodobně během nastavování phone/intenet bankingu vložíte peníze na účet a předají vám vaši novou platební kartu. S platební kartou následuje stejný postup pro volbu pin number jako u phone/internet bankingu, akorát používáte platební terminál místo telefonu. Jen co vyjdete ven z banky, tak můžete všechny vložené peníze pomocí karty ihned vybrat - funguje okamžitě. Denní limit pro výběr je standardně 400$ a pro platby v obchodech 3000$. Asi je vhodné to rovnou zvýšit na 800$, což je maximum.

Nejspíše v každé bance je možné si sjednat i pojistění odpovědnosti nebo pojištění auta, ale o tom až příště.

A mám to zadarmo!

Ač jsem na druhé straně světa a víceméně mě nemusí zajímat, co se vlastně děje v mé rodné zemi (a ani mě to moc nazajímá, protože s tím stejně nemůžu nic dělat a jen mě to zbytečně stresuje), tak jsem zjistil, že mBank už zahájila provoz. Je to první banka v ČR, kde by běžný účet měl být opravdu zdarma. Pěkné shrnutí situace okolo mBank si můžete přečíst na MaLer.cz.

Nabídka mne zaujala, a tak jsem se rozhodl, že si tam na zkoušku založím účet. Jen tak. Koneckonců je to zdarma, tak proč to nezkusit. Důležité je, že je zdarma vedení účtu, veškeré převody peněz a internetové bankovnictví. Vydání platební karty k účtu je také zdarma a dokonce i výběry z bankomatů jsou zdarma. Zdarma = neomezené výběry hotovosti v zahraničí + 3 výběry měsíčně z jakéhokoli bankomatu v ČR (mBank zatím žádné nemá). A to je obrovské plus pro všechny turisty, protože jim odpadnou problémy s výměnou hotovosti.

Účet můžu v klidu založit na dálku a pak nechat ležet ladem, aniž bych se zruinoval jako např. v České spořitelně. Což mne mimochodem čeká poměrně brzy, až jim docvakne, že jsem nepřinesl potvrzení o studiu na další rok.

Jak založit účet on-line? - Potřebujete na to jen občanský průkaz, mobilní telefon a pár minut času. A samozřejmě internet. Vše jsem naklikal během pár minut a nyní už jsem mohl být vlastníkem zbrusu nového extra levného účtu v mBank, kdyby nebylo nutné podepsat smlouvu o založení účtu a převzít aktivační balíček...

Ach jo. Ale jednou snad půjde založit účet čistě on-line a od "Matrixu" už budeme jen malý krůček.

Můj první výdělek na NZ

Tak už je to tady, vydělal jsem zde první peníze. Ne, nebojte se, nepracuji. Jako správný lenoch jsem nechal své peníze pracovat za sebe - uložil jsem je do banky. Za měsíc pobytu na výhodněji úročeném účtu jsem vydělal 19,31$. Ovšem místní vláda mě obratem obrala o 7,53$, takže čistý zisk je 11,78 kiwi dolarů. Být rentiér je pěkný pocit. Teď ještě najít nějakou práci...