neděle 25. ledna 2009

Svět se stává lepším

V poslední době mě mile překvapilo chování řidičů autobusu. Nejen, že mi většinou odpoví na pozdrav, ale dokonce mi ani nenadávají, pokud chci platit větší bankovkou než padesátikorunou.

Před pár týdny jsem opatrně nastoupil do autobusu s tisícikorunou v ruce. S prosebným výrazem ve tváři jsem se zeptal: "Prosím vás, budete mít zpátky na tisícovku?". Jako zkušený cestující jsem jednou nohou stál venku, připraven rychle uhnout před prskajícím přívalem důvodů zamítnutí mého drzého požadavku nebo například letící botou, ale nebylo třeba. Řidič mi totiž odpověděl: "Ale samozřejmě, to není problém". Byl jsem v šoku, klepala se mi kolena a slzy tekly po tvářích.

Náhoda tomu chtěla a tento týden jsem musel opět platit tisícovkou (jsem prostě boháč, co si budeme povídat). Podpořen předchozím úspěchem jsem neváhal a zkusil zaplatit modrou bankovkou již ráno! V předchozích letech byl neúspěch zaručen, ale já byl pln optimismu a šel jsem do toho. Opět se opakovala procedura s prosebným výrazem + odvážný výstup dokonce až na druhý schod. Řidič opět nenadával, leč to byla jeho první jízda a měl u sebe dohromady asi sedm set korun. Vylovil jsem tedy poslední drobné a místo zpáteční jízdenky jsem si koupil jen jednosměrnou.

Na zpáteční cestě jsem už koupil jízdenku, aniž bych očekával agresi namířenou vůči mé drzé osobě. Snad už nikdy nenarazím na řidiče ze starých časů, protože reflexy polevují a bota by jistě zasáhla cíl, tedy mne.

Na závěr přidám ještě jednu historku z cestování autobusem. Včera jsem pospíchal na autobus, který měl jet v 17:15. Přibližně v 17:15:59 jsem se teprve blížil k zastávce, ale autobus ji už opouštěl. Zhruba v místě, kde jsem stál a mocně oddychoval po předchozím běhu, zastavil tentýž autobus na červenou. Nechtělo se mi v zimě čekat na další, takže jsem neváhal a zaklepal na dveře, jestli mne náhodou nepustí dovnitř. Pustil! Příval dojetí, radosti a vysokého tepu mi skoro přivodil infarkt myokardu. Svět se snad opravdu stává lepším.

úterý 13. ledna 2009

The Bouncing Souls - True Believers

I've met some people along the way,
Some of them split some of them stay,
Some of them walk some walk on by,
I've got a few friends I'll love till I die
From all of these people I try to learn,
Some of them shine some of them burn,
Some of them rise some of them fall,
For good or bad I've known them all

We live our life in our own way,
Never really listened to what they say,
The kind of faith that doesn't fade away
We are the true believers

Well you can fight or you can run,
Hide under a rock till the war is won,
Play it safe and don't make a sound,
But not us we won't back down
True believers all the way,
You and I...

We live our life in our own way,
Never really listened to what they say,
The kind of faith that doesn't fade away
We are the true believers
We are the true believers
True believers


sobota 10. ledna 2009

Oznámení

Dne 9.1. jsem dostal svou první oficiální výplatu za svou první oficální práci. Sice už jsem dostal výplat mnoho a občas i mnohem vyšších, ale tahle je taková jiná. Lepší.

úterý 6. ledna 2009

Nástup do práce

Letos jsem ještě nic nesrovnával s NZ, tak to musím napravit. Bude to čerstvý příběh nástupu do zaměstnání.
Nástup do práce na NZ probíhá následovně:
  1. Dopoledne zajedete na Inland Revenue a vyplníte žádost o přidělení IRD.

  2. Poté zajedete do banky, kde si vyřídíte účet.

  3. Následně přijdete do budoucího zaměstnání, kde nahlásíte číslo účtu a že IRD budete mít během pár dnů.

  4. Pak vás buď pošlou na pár dní pryč, ale spíše vás rovnou zapojí do procesu.
Za tři hodiny se to dá stihnout a stojí to jen čas a náklady na dopravu.


Nástup do práce v ČR probíhá následovně:
  1. Dopoledne zajedete do budoucího zaměstnání a tam vám dají seznam dokumentů, které jsou nezbytně nutné pro přijetí do zaměstnání.

  2. Pokud je pondělí, středa nebo čtvrtek, tak si zajedete požádat o výpis z rejstříku trestů. Na internetu zjistíte, že je to na radnici někde v druhém patře. Po chvíli bloudění a hledání informací zjistíte, že to je v přízemí a na dveřích se píše něco úplně jiného. Požádáte a zaplatíte 50 Kč.

  3. Dále zajdete do banky požádat o účet.

  4. Zajdete za svým doktorem a požádáte ho o výpis ze zdravotní dokumentace. Zaplatíte 100 Kč.

  5. Seženete si zápočtový list, potvrzení o délce registrace na úřadu práce nebo potvrzení o studiu.

  6. Během čekání na některém úřadě vyplníte osobní dotazník.

  7. Zajdete se někam vyfotit. Zaplatíte 100 - 150 Kč.

  8. Pravděpodobně o několik dní později přinesete na personální oddělení občanský průkaz, originál výpisu z rejstříku trestů, výpis ze zdravotní dokumentace, originál dokladu o nejvyšším dosaženém vzdělání, vyplněný osobní dotazník, průkaz zdravotní pojišťovny, číslo bankovního účtu, zápočtový list/potvrzení o studiu/potvrzení z ÚP + foto pasového formátu.

  9. Zajdete s dokumentací za závodním doktorem.

  10. Přinesete potvrzení o schopnosti vykonávat danou práci od závodního doktora zpět na personální.

  11. Nejspíš o dalších několik dní přijdete opět na personální oddělení podepsat pracovní smlouvu.

  12. Volitelně lze ještě absolvovat vstupní bezpečnostní školení, podepsat daňové prohlášení atd.

Za tři dny se do dá zvládnout a stojí to minimálně 250 Kč, náklady na dopravu a kýbl nervů.

A to musím říct, že jsem na personálním oddělení narazil na velice rozumnou paní, která mi všechno řekla předem a pro nic jsem se nemusel vracet. Každý ale asi takové štěstí mít nebude.

Dále bych asi měl dodat, že při nástupu na nějakou "vyšší" pozici to asi na NZ bude dost podobné. Ale tady se ani u brigády nedostanu na ty zhruba tři hodiny a bude to dost podobné těm třem dnům...

sobota 3. ledna 2009

Opepříme!

Máme nový rok a hned jedna dobrá zpráva: V pátek dávají na ČT2 od cca 23:50 anglickou show Hale a Pace! Velmi milý návrat po mnoha letech. Naposledy jsem to viděl v televizi zhruba před deseti lety a když jsem si teď cvičně vyhledal pár scének na youtube, tak je to stále stejně dobré.

Navíc před tím od cca 23:10 dávají ruské skeče Gorodok. Také po letech. Z toho si sice nepamatuji skoro nic, ale vím, že to bylo taktéž dobré. Pěkný začátek nového roku.