Zobrazují se příspěvky se štítkemstudium. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemstudium. Zobrazit všechny příspěvky

pátek 9. prosince 2011

Requiescat in pace

Pro burany, co neumějí latinsky a koukají jen na americké seriály, to znamená rest in peace. A pro ty, co na ně koukají v češtině, to znamená odpočívej v pokoji.

Jakože R.I.P., kapište?!

Zpět k jádru pudla: nemožné se stalo skutečností a legenda mezi legendami nás opustila. A nebylo to nic menšího než báječné, všemi milované, tisíci příznivců velebené "Céčko".

Pokud náhodou nevíte, o co jde, tak vězte, že "Céčko" bylo nejnavštěvovanější kulturní zařízení v areálu jedné velice prestižní univerzity. Řekl bych dokonce nejprestižnější. Prostě náš suchdolský klenot. A nyní tento klenot přišel o své kulturní centrum...

Nebohé "Céčko" muselo ustoupit výstavbě nové fakulty/posluchárny/čehosi. Já ale nevím, k čemu jim bude další kapacita, když se nebozí studenti nebudou moci kde houfovat a studovat. Nebudou mít si kde vyměňovat znalosti, navazovat známosti, psát si studijní poznámky, dělat domácí úkoly, stát frontu na pivo a jiné nezbytně nutné studijní aktivity.

Na první pohled se to může zdát jako krok kupředu, ale nenechte se mýlit. Svět na Suchdole už nikdy nebude jako dřív. Další generace už prostě nemohou vystudovat s tak kvalitním základem jako ty před zpustošením této studovny. Protože nebýt "Céčka", tak jsem pravděpodobně nedostudovaný, nezaměstnaný, někde na ulici nebo nedejbože ve státní správě.

Céčko R.I.P. - copyright Jan Hučko

Ale což, my jsme si to užili plnými doušky, život jde dál a aspoň budeme mít menší konkurenci na trhu práce. Nezbývá, než zatlačit slzu v oku a naposledy zvolat:

Sekaná!


pátek 9. září 2011

Jak chutnají žáby?

Asi ne mnoho lidí někdy napadlo ochutnat žábu, takovou tu velkou hnusnou ropuchu odpornou. A jen málokdo to opravdu udělal. A asi jen pár lidem chutnala. Nedej bože tak, aby to udělali znova. Když teda nepočítám možné halucinogenní účinky.

I když to vlastně asi platí jen pro dospělé. Pravděpodobně každý zná někoho, kdo někdy v mládí olizoval nebo dokonce nafukoval ty nebohé tvorečky. Nebo ho zná minimálně z vyprávění. Teda aspoň my, děti z vesnice, někoho známe/slyšeli jsme o něm.

Někdo by mohl říct, že jedl žabí stehýnka a že mu chutnaly, ale to už bych dost odbočoval. O co mi vlastně jde. Jedná se o knihu Eat That Frog! 21 Great Ways to Stop Procrastinating and Get More Done in Less Time. Tedy "Snězte tu žábu! aneb 21 rad, jak přestat věci odkládat, ale dělat".

Zde autor přirovnává plnění úkolů k jedení žab: pochopitelně se vám do toho (někdy) nechce, ale co se dá dělat, žáby se občas z různých důvodů jíst musí. A mělo by se začít těma velkýma hnusnýma ropuchama odpornýma. Pak ten zbytek už nebude problém.

Což mě přivádí zpět k těm dětem. Děti to prostě udělají, protože je to hrozně zajímavé a určitě to bude super. Zatímco dospělí o všem přemýšlí, odkládají to, protože je času dost, nebude to úplně super atd atd atd.

Tím neříkám, že bychom neměli přemýšlet (všimněte si, že o sobě píšu jako o dospělém :)), ale že bychom měli některé věci prostě udělat, protože je to jednodušší než odkládat a pak to hrnout před sebou. Navíc jeden může zjistit, že to vlastně je super. A přináší to výsledky.

Je to jedna z nejgeniálnějších knih, co jsem kdy četl. Není tam v zásadě nic světoborného, ale každý přece ví, že geniální věci jsou jednoduché. Jeden kamarád se nedávno rozhodl, že bude posouvat své hranice, tak snad mu to pomůže. A ostatním taky. Osobně mám ověřeno, že to funguje velmi dobře. Neříkám, že jedu na 100 %, ale snaha tu je.


Upozornění: odkaz slouží pro čtení knihy pouze do doby, než vám dorazí zásilka z Amazonu ;-)

Takže jak chutnají žáby? Překvapivě dobře.

čtvrtek 17. ledna 2008

Přílet na Nový Zéland

Už v letadle se před přistáním na Novém Zélandu rozdávají takzvané Arrival Cards. Do této karty vyplníte dobu pobytu na NZ, proč tam jedete a co s sebou vezete nebezpečného atd. Všechny údaje musíte vyplnit pravdivě, a to zejména co s sebou vezete - především pokud se jedná o jídlo. Když s sebou vezete cokoli, co se jen podobá jídlu nebo se dá sníst, tak zaškrtněte, že máte jídlo. Ještě před prvním rozhovorem s celníkem stojíte ve frontě, kterou prochází cvičený pes a pokud by u vás našli něco k jídlu a nebylo by to zaškrtnuté, tak jste okamžitě o 200$ chudší.

Jak vyplnit Arrival Card:


  • Hlavně pravdivě!

  • Část 1 - Číslo letu; číslo pasu; národnost; příjmení; jméno; datum narození; zaměstnání; adresu, kde budte na NZ bydlet; stát, kde jste se narodili a odkud letíte, asi nemusím vysvětlovat. Je to v tomto pořadí a nemusíte umět anglicky skoro vůbec, abyste poznali, co kde vyplnit. Jen pár rad: do zaměstnání napište student, pokud vypadáte na méně než 30 a nemáte práci. Adresu vyplňte buď podle pravdy nebo si ještě před odletem napište adresu nějakého backpackeru a použijte ji. Přinejhořším najdete nějaké adresy hotelů a bacpackerů v reklamních brožurách cestou k celníkovi.

  • Část 2a vás nezajímá, protože nejspíš nejste NZ resident. Pokud ano, tak nejspíš víte, jak vylpnit dotazník a nevím, proč ztrácíte čas čtením mých pseudomoudrostí ;-).


  • Část 2b - Jak dlouho budete na NZ? - vyplnil jsem 8 měsíců a celník se tomu nijak nedivil; Hlavní důvod návštěvy? - pokud máte WHS: holiday a education, jinak samozřejmě třeba visiting friends or relatives (návštěva kamarádů nebo příbuzných); Ve které zemi jste naposledy žili více než 12 měsíců? - většinou asi Czech Republic (pokud máte v pase dlouhodobé vízum do jiného státu, tak by je to mohlo zajímat); Který stát konkrétně to byl? - opět asi Czech (případně California, Utah - radši nepište Morava).


  • Část 3 - Ta je společně s částmi 4 a 7 asi nejdůležitější. Balil/a jste si osobně svá zavazadla? - ANO/NE (Většinou asi ANO, pokud bude NE, tak si vás nejspíš prověří, jestli vám někdo něco nepodstrčil.); Vezete s sebou na NZ: Jakékoli jídlo? - Většinou asi ANO, ať už je to cokoli poživatelného (Horalky nebo čokolády můžete vzít s sebou na NZ, ale musíte je nahlásit. Cokoli jiného taky nahlašte a pak ukažte, oni to buď vyhodí nebo povolí.); Výrobky ze zvířat? - ANO/NE (Salámy, kůže a kožešiny, med, škeble, korály, kosti... Lepší je nahlásit víc než aby něco chybělo.); Cokoli rostlinného původu? - ANO/NE (Ovoce, zelenina, semena, dřevěné nebo proutěné ozdoby, sušené rostliny atd.); Jiné rizikové věci? - ANO/NE (Boty s hrubou podrážkou, použité stany atd.); Byl/a jste v posledních 30 dnech: - v kontaktu s jinými zvířaty než jsou psi/kočky? - ANO/NE (Pokud nejste zvěrolékař, jezdec na koni, tak samozřejmě NE.); - na farmě/balírně masa - ANO/NE (Pokud nejste farmář nebo řezník - NE.); - v lese/v horách/kempovat/lovit? - ANO/NE (Zaškrtnul jsem ANO, že jsem byl v lese ve městě a hned mi to zase škrtli.). Nakonec je seznam států, které jste navštívili v posledních 30 dnech (pokud nemáte v pase razítko, tak těžko něco zjistí).

  • Část 4 - Dovoz zboží. Přivážíte na Nový Zéland: Zakázané nebo regulované zboží? - ANO/NE (Zbraně, nože, CD/DVD, drogy, chráněnou faunu nebo flóru - zaškrtl jsem nůž a ptali se mě, jestli je tzv. "vystřelovací" - nebyl - no problem; + CD s ovladači k fotoaparátu a ptali se mě, jestli to není film - nebyl - no problem.); Více alkoholu nebo cigaret než je povoleno? - ANO/NE (Nad 17 let s sebou můžete mít jednu láhev s méně než 1125ml "tvrdého" alkoholu + 4,5l vína nebo 4,5l piva + 200 cigaret nebo 250g tabáku nebo 50 doutníků nebo mix všech tří věcí o váze menší než 250g.); Zboží pro osobní potřebu v hodnotě přes 700$? - ANO/NE (Pokud máte fotoaparát za 40000 Kč, tak ANO.); Máte s sebou více než 10000$ nebo ekvivalent v jiné měně? - ANO/NE.

  • Část 5 - Máte novozéladnský pas nebo povolení k pobytu? - skok na část 8; Máte australský pas nebo povolení k pobytu? - skok na část 7.

  • Část 6 - O jaký typ víza žádáte? - turisté: visitor's permit, WHS: work permit, studenti nad 3 měsíce: student permit.

  • Část 7 - Byl jste někdy odsouzen/a k 12 a více měsícům vězení, případně byl/a jste někdy deportován/a z nějakého státu? - ANO/NE.

  • Část 8 - Potvrzuji, že jsou všechny informace pravdivé, správné a úplné. - podpis a datum.

Pokud si koupíte pobyt u Student Agency, tak dostane český překlad Arrival Card s sebou a je to bez problémů (pokud to ovšem nezjistíte až po dvou týdnech na NZ jako já). Teoreticky by měla jít sehnat i u letecké společnosti.

Po vyplnění si udělejte seznam, co přivážíte a mohlo by být nebezpečné a ukažte ho společně s vyplněnou Arrival Card. Jestliže nebudete něco vědět, tak radši zaškrtněte, že to vezete a pak to celníkovi vysvětlete nebo ukažte. Já jsem měl a nahlásil: stan použitý v ČR, že jsem byl v městském lese, klasický otvírací nůž, CD s ovladači k fotoaparátu, použité boty a Horalky.

Nejprve mluvíte s celníkem, kterého zajímá pas, vyplněná Arrival Card a proč tam jedete, na jak dlouho a co děláte v rodné zemi. Nic nezjišťuje, takže stačí říct: Jedu se učit angličtinu a cestovat, jsem student (pokud vypadáte na 30 a méně) a někde pracuji. Pokud máte WHS, tak mu ho ukážete a on si ověří, jestli souhlasí údaje na vízu s údaji v pase. Pokud jste náhodou něco vyplnili špatně, např. máte nějaký překlep, tak se nic neděje, jen to musíte nahlásit a po vysvětlení by mělo být vízum bez problémů uděleno. A pamatujte: jedete hlavně cestovat nebo se učit angličtinu - kdyby se náhodou ptal na práci, tak řekněte, že si chcete např. zkusit práci na farmě nebo jen občas přivydělat během cestování.

Jakmile vám celník udělí work permit, tak si vyzvednete hlavní zavazadlo a jdete k úředníkovi, který se stará o nebezpečné produkty. Ten si opět prohlédne vyplněnou Arrival Card, případně mu ukážete mu boty, sušenky, nůž a CD (já jsem ukázal jen boty, ale v podstatě je ani nechtěl vidět, protože to byly obyčejné sportovní boty) a on se podle stavu bot a nálady se rozhodne, jestli půjdete do fronty na dekontaminaci nebo rovnou k rentgenům. Já měl použitý stan, takže moje cesta byla jasná. Horalky, boty, nůž a CD byly vyhodnocené jako bezpečné.

Až si vystojíte frontu na kontrolu nebezpečných věcí, tak dalšímu úředníkovi opět ukážete Arrival Card a on se rozhodne, co s tím. Pokud máte nějaké podezřelé jídlo, tak vám ho nejspíš zabaví, pokud máte použitý stan nebo boty, tak vám je vezmou na dekontaminaci a předají lístečky s číslem vašich věcí. Odtud jdete zpět do fronty na rentgen, kde čeká většina cestujících. Úředníkovi u rentgenu opět předáte Arrival Card a po projetí zavazadel rentgenem už jste skoro volní. Vyjdete hlavním vchodem a po pravé straně je okno, kde si případně vyzvednete vyčištěné věci. Již poslednímu úředníkovi předložíte lísteček s číslem vašich věcí a on vám je vrátí nebo sdělí, za jak dlouho to asi bude hotové.

Vítejte na Novém Zélandu...

úterý 20. listopadu 2007

Studium - GEOS Auckland

Momentálně studuji na jazykové škole GEOS v Aucklandu. Přesná adresa je 21 Federal street, Auckland a až to budete hledat, tak vězte, že Federal street má dvě části oddělené kostelem a škola je blíž k přístavu.

Tato škole se, asi jako všechny školy v této oblasti, vyznačuje především tím, že tu studují zejména asiaté. O nich se říká, že mají naučenou gramatiku a dobrou slovní zásobu, ale neumí pořádně mluvit. Bohužel, je to pravda. Mluvit s např. s Korejcem je opravdu vysilující a stejně rozumíte asi tak každé třetí slovo. Až tady skončím, tak půjdu požádat o místo do Hyundaie, protože budu expert na korejgličtinu. Pokud tedy s angličtinou začínáte a jde vám jen o angličtinu, tak je lepší studovat v Anglii, tam budete ostatním studentům spíš rozumět, protože to budou většinou evropani (ale tam zase bude plno Francouzů ;)).

Na této škole je několik typů studia:

  • General English - obecná angličtina, 7 stupňů obtížnosti

  • Academic courses (FCE, CAE, IELTS, TOEFL) - příprava na zkoušky FCE a CAE, IELTS nebo TOEFL

  • Teacher Training Courses - příprava pro budoucí učitele angličtiny

Já osobně jsem si vybral General English (GE), protože jsem si chtěl především osvěžit poměrně solidní základy angličtiny a nechtěl jsem se stresovat přípravou na zkoušku nebo dokonce zkouškou samostnou. Navíc to bylo o něco levnější.

Na GE se učí podle učebnic Headway, které se často používají i v ČR a je to víceméně to, co jsem očekával - je to hlavně o osvěžení jazyka. Pokud by někdo chtěl dělat nějaké výraznější pokroky, tak je lepší příprava na FCE nebo CAE. Tyto kurzy jsou komplexnější a probírá se kompletní gramatika.

První školní den je rozřazovací test a pohovor, které mají za úkol rozdělit studenty podle jejich schopností do jednotlivých tříd. Test byl poměrně jednoduchý a při pohovoru jsem jim řekl, že se neumím vymáčknout a proto jsem ve škole. Výsledek byl Upper-intermediate, druhý nejvyšší level na General English. To mě lehce překvapilo, protože jsem očekával, že to bude tak 4. - 5. level. Ale jinak bylo rozdělení, minmálně pro mě, odpovídající. Umím toho z vyučované látky dost, ale zdaleka ne všechno a s používáním je to ještě horší, takže se učím zhruba tak, jak potřebuji. (Po třech týdnech mého pobytu byl Mid-term test, tj. test v půlce 12ti týdenního bloku, a já byl přeřazen do nejvyššího Advanced level. Asi nějaká administrativní chyba. Ale je to pro mě lepší - opakování používání časů jsem stihnul v Upper, už se umím trochu líp vymáčknout a víc se tu mluví.)

úterý 13. listopadu 2007

Jak na Nový Zéland

To je poměrně jednoduché: koupíte si letenku a letíte.
No a teď vážně, protože jsem chtěl pilně studovat angličtinu, tak bylo nutné si nejdřív vybrat vhodnou školu. Výběr zase nebyl tak složitý, protože těch škol na Zélandu není mnoho. (Spolužák mi vynadal, že těch škol tu je nejméně deset, ale mně to bylo celkem fuk). Stačilo si vybrat město a tam nějakou školu. Já si vybral Auckland, protože nejsem troškař a ACL je největší, nejlidnatější, nejrozlehlejší, nej... no to by už stačilo. Tak to bychom měli město a teď ještě školu. Na výběr byly asi 3 školy a nejvíc se mi zamlouvala jazková škola GEOS Auckland. Ani nevím proč, prostě mi byla sympatická a tvářila se, že tu bude hodně mimoškolních aktivit, což je do jisté míry pravda.

Ještě bych měl dodat, že jsem vybíral na stránkách Studentagency, kde jsem výuku nakonec i objednal. Není důvod služeb agentury nevyužít, neboť cena je dokonce nižší přes agenturu než přes školu (350$/týden -> 250$/týden) a navíc odpadnou problémy s placením pobytu a podobně. Škola na 8 týdnů s ubytováním v rodině (rozhodně doporučuji) + pojištění a jiné poplatky vyšla na cca 72000 Kč. Také jsem si zaplatil transfer z letiště do rodiny, což po vyčerpávajícím letu vřele doporučuji. Shánět taxi a jet neznámo kam by se mi opravdu nechtělo. Ale zaplaťte si jen cestu do rodiny, zpátky už se dostanete levněji než za 90$.

Už vím, kde budu studovat a teď ještě kdy to bude. Poněvadž jsem skrblík, tak jsem potřeboval najít let s co nejlepším poměrem výkon/cena. A protože jsem se chtěl podívat do Thajska, tak proč se tam nestavit, když už poletím okolo. Taky jsem chtěl letenku, kde mohu změnit datum odletu za minimální poplatek a je alespoň na rok. Tyto požadavky jsem odeslal na všechny strany (= do Student agency a do CK Bemett) a jedině v CK Bemett pochopili, co po nich vlastně chci, takže je můžu jedině doporučit a letenku jsem logicky koupil u nich. Výsledná letenka tedy je Vídeň - Bangkok - Taipei - Auckland a za několik měsíců Auckland - Taipei - Bangkok - nejspíš pár týdnů přestávka - Bangkok - Vídeň od letecké společnosti Eva Air. Tahle letenka stála 35000 Kč, kdyby se objednávala s větším předstihem (já ji objednával cca 3 týdny předem), tak by nejspíš byla okolo 30k.

Takže suma sumárum jsem i s dalšími poplatky zaplatil cca 110000 káčé za první dva měsíce pobytu u protinožců. Teď se budu muset hodně snažit, abych ty peníze před návratem zase vydělal.

pátek 2. listopadu 2007

Proč zrovna na Nový zéland

Je to poměrně jednoduché, ostatně můžete si to přečíst v následujících několika odstavcích. Protože jsem nevědel, co bych vlastně chtěl po škole dělat a navíc jsem si potřeboval procvičit angličtinu, kterou jsem od základní školy už jen zapomínal (zdravím paní učitelku Havelkovou), tak jsem se rozhodl, že pojedu do světa na zkušenou. A pojedu na jih. A nejlépe do Austrálie, kde je během naší zimy hezky teplo a tam se budu se učit angličtinu, bydlet na pláži, surfovat, lehce pracovat, prostě pohodička...

Plán byl tedy skoro dokonalý, ovšem skutečnost byla trochu jiná. Australani moc nemají rádi přistěhovalce z ČR a spol. a chtějí příliš velké záruky pro udělení víza. Drobnosti jako dokázat, že nemáte tuberu nebo potvrzení o studiu či od zaměstnavatele, že vás po návratu opět zaměstná, jsou brnkačka, jsme přece vynalézaví Češi. Ovšem mít zaplacené celé studium už v okamžiku, kdy o to vízum žádám, to je už trošku horší a to nemluvím o tom, že v tu dobu musím mít již přes 3 měsíce na účtu cca 250 000 Kč... Z toho vyplývá, že půjčit si zhruba 400 000 Kč jako nezaměstnaný bývalý student na teoretickou cestu do oblíbené země není zrovna dobrý nápad.

Ale přece nebudu sedět doma nebo ve studené Anglii, když je tu ještě Nový Zéland. Sice tu asi nebude takové teplo jako u sousedů, ale je tu poměrně velká šance získat tzv. Working Holiday vízum (WHS), které umožňuje jednoroční pobyt u protinožců s možností práce na plný úvazek. je to omezené jen tím, že u jednoho zaměstnavatele nesmíte být déle než 3 měsíce. Tak jsem o vízum cvičně požádal. Lze to udělat online na této adrese: Czech WHS online, trvá to cca 15 minut a stačí jen opsat číslo pasu, zaškrtnout, že nemáte AIDS a TBC, netrestanec, nevyhoštěnec z jakékoli země a zacvakat cca 2000 Kč. Samozřejmě online platební kartou. Asi za 3 dny bylo vízum na světě a mohl jsem plánovat znova :).

Finální plán je tedy následující: 8 týdnů studia na jazykové škole v Aucklandu na Novém Zélandu, poté se pokusit na to všechno vydělat a pokud možno i něco vidět a zažít. Ale důležitější jsou samozřejmě ty prachy, znáte mě...