neděle 17. února 2008

Bankovní účet - ANZ Bank

Pokud chcete na Novém Zélandu pobývat déle než jen pár týdnů, tak nejspíš budete potřebovat účet v nějaké NZ bance. Pokud zde chcete pracovat, tak je to skoro nutnost, protože zaměstnavatel vám peníze na český účet posílat nebude. Na NZ je samozřejmě hned několik bank, takže máte z čeho vybírat. Já jsem si vybral ANZ Bank, protože mi bylo řečeno, že má údajně nejvíce bankomatů a poboček. Nezjišťoval jsem, jestli je to pravda, ale nejspíše ano. Pobočky vídám poměrně často a jejich bankomaty jsou skoro všude. Navíc můžete bezplatně vybírat peníze i z bankomatů The National Bank.

Pořízení účtu je velmi jednoduché a stačí vám na to pas, NZ adresa (mělo by jít použít adresu backpackeru - ale ověřte si to předem) a tuším 200$, které můžete ihned vybrat. Postup pro všechny banky je víceméně stejný, takže to bude platit obecně.

Vejdete do vybrané banky a vyberete si první lelkující osobu ve firemní uniformě. Té řeknete, že chcete bank account a ona se vám okamžitě začne věnovat. Buď zavolá jinou povolanější osobu nebo si vás odvede ke stolečku. Že nejste místní, pozná nejspíše až podle pasu, protože v Aucklandu je mnoho cizinců/lidí, co neumí anglicky (rouzuměj asiaty). Řekněte, že preferujete low monthly fee (nízký měsíční poplatek), protože lépe úročené účty jsou většinou dražší a navíc asi nebudete mít co úročit. Během zakládání účtu osobě odpovíte, že v ČR opravdu nemluvíte německy a pokud jste student, tak vám bude nabídnut studentský účet, kde není žádný měsíční poplatek (pokud si to pamatuji dobře, tak po mě nikdy žádné potvrzení ze školy nechtěli - co z toho vyplývá?). Osoba si opíše pár údajů z pasu, adresu, telefon a předá vám kartičku s čísly dvou bankovních účtů. Jeden je klasický běžný účet (číslo v ANZ většinou končí 00) a druhý je lépe úročený účet (číslo končí 46 nebo 48).

Dále samozřejmě budete chtít internet banking a phone banking. V ANZ je to v jednom balíčku a je to v ceně měsíčního poplatku, takže není důvod to nevyužít. Dostanete kartičku s osmimístným číslem pro přihlášení do elektronického bankovnictví (Customer Registration Number) a dají vám do ruku telefon, kde si zaregistrujete váš pin number (až bude chvilku ticho, tak namačkáte 4-místné číslo, což bude váš pin a stisknete #, opět to samé číslo a #). Před tím budete upozorněni, že to nesmí být sekvence jako 1234, 5678 nebo stejná čísla jako 1111, 9999 atd.

Až se během následujích pár dní dostanete na internet, tak na hlavní stránce webové ANZ Bank vpravo nahoře kliknete na register a vyplníte Customer Registration Number a pin number. Poté si nastavíte nové heslo, přičemž tam musí být jak písmeno, tak i číslo. Peníze mezi oběma účty můžete libovolně přesouvat - je to zdarma a přesun se projeví okamžitě. V bankomatu lze vybírat jen z běžného účtu. Na lépe úročeném účtu je momentálně měsíční úrok 7,75% ročně, takže je vhodné mít většinu peněz zde a na běžném účtu mít jen několik set na běžné platby. Peníze se úročí jen pokud je zůstatek větší než 2000$! Úroky se navyšují denně a připisují jednou za měsíc. Z úroků vám bude stržena daň, takže pokud už máte IRD, tak ho v bance rovnou nahlašte nebo tam po získání zajděte. Bez nahlášení se totiž strhává 39% ze zisku.

Pravděpodobně během nastavování phone/intenet bankingu vložíte peníze na účet a předají vám vaši novou platební kartu. S platební kartou následuje stejný postup pro volbu pin number jako u phone/internet bankingu, akorát používáte platební terminál místo telefonu. Jen co vyjdete ven z banky, tak můžete všechny vložené peníze pomocí karty ihned vybrat - funguje okamžitě. Denní limit pro výběr je standardně 400$ a pro platby v obchodech 3000$. Asi je vhodné to rovnou zvýšit na 800$, což je maximum.

Nejspíše v každé bance je možné si sjednat i pojistění odpovědnosti nebo pojištění auta, ale o tom až příště.

sobota 9. února 2008

Japonská (konkurence) restaurace

Jeden pátek končil studium můj japonský spolužák Ryosuko. My jsme se s ním jako správní spolužáci chtěli rozloučit, a tak jsme byli po škole na obědě v japonské restauraci. Nejdřív jsem se obával, že to bude drahé, ale opak byl pravdou. Nejlevnější jídlo stojí 8$ (6 jídel na výběr) a je k němu neomezené množství rýže, kterou si sami berete z velkého hrnce na vaření rýže. Co jsem si stačil všimnout, tak z denního menu bylo nejdražší 8 kousků sushi, opět s neomezeným množstvím rýže.



Já jsem měl Deep Fried Chicken (smažené kuřecí kousky). Bylo to šest poctivých kousků kuřete v těstíčku (celkem cca 150-200g) + obloha ze zelí s omáčkou, trošku těstovinového salátu a krémová omáčka na maso. Najedl jsem se opravdu solidně.


Pokud byste chtěli také ochutnat originální japonskou kuchyni, tak ji naleznete na rohu Custom street a Commerce street.



V Aucklandu jsou určitě i lepší japonské restaurace, ale tato má velmi dobrý poměr "cena/výkon". Je to víceméně klasická restaurace s obsluhou, ovšem ceny jsou na úrovni nejlevnějších bufetů.

pátek 1. února 2008

Doprava v Aucklandu - autobusy

Auckland je největší město na Novém Zélandu. Žije zde cca 1,5 milionu obyvatel a z nich asi tak 1,49 milionu v rodinných domech. Z toho vyplývá, že je AKL velmi rozlehlý. Od severu na jih má cca 50 km a na šířku odhadem až 30km. Já osobně to mám z Albany do centra, kde je škola, zhruba 17 km. Do školy a ze školy jezdím každý den autobusem a trvá to, v závislosti na dopravní zácpě, cca 50 - 80 minut z domu do domu.

Autobusová doprava není na NZ příliš rozšířená. Městskou hromadnou dopravu mají především větší města a pravidelnější spojení je opět pouze mezi většími městy. Navíc není zrovna levná. Já jezdím přes 4 pásma (stages) a 10 jízd pro studenty stojí 43,20$, což je jeden týden. Za měsíc tedy 172,80$ a to už se mi vyplatí koupit si "All Zones Monthly Pass", tj. měsíční jízdenku za 175$ (respektive 170$, pokud ji koupíte na "hlavním nádraží" - Britomart). Platí jeden měsíc ode dne zakoupení a mohu s ní cestovat kolikrát chci.

Ovšem je tu několik "ale". Za prvé to nejmenší zlo - musíte si koupit čipovou kartu za 7,50$ (ale tu si musíte koupit už pro těch 10 jízd). Další věc už je horší: Je možné ji využívat jen v autobusech společností Stagecoach a North Star, přičemž je tu hned několik dalších společností (Ritchies Transport, Birkenhead Transport, Urban Express atd.). Stagecoach a North Star navíc jezdí pouze v severní části města zvané North Shore a odtud do centra. Musíte tedy pečlivě prostudovat jízdní řád, jestli potřebný spoj obsluhuje opravdu "vaše" společnost. Je to napsané pod nědělním jízdním řádem v poznámkách, např. This service is provided by North Star. A také neplatí pro noční autobusy zvané NiteRider.

Ale abych si jen nestěžoval, tak je tu kromě neomezených jízd i jedno plus. Je možné ji využívat i na trajekty z centra do Devonportu. Tady ušetříte pár dolarů, protože Devonport je nejhezčí čvtrť v Aucklandu a rozhodně stojí za návštěvu, protože většina domků je zde v klasickém koloniálním stylu. Nachází se na druhé straně zálivu než je centrum a je odtud nádherný výhled na centrum a okolí.

Po nastoupení do autobusu nahlásíte řidiči do jaké zastávky nebo kolik stages (pásem) jedete a on vám řekne cenu. Běžná cena pro 4 stages je 5,40$. Pokud máte nabitou čipovou kartu, tak ji vrazíte do strojku a on vám vyjede lístek. U řidiče ji můžete dokonce i nabít, ale pouze klasické jízdné, neprodá vám studentské. Pokud musíte přestupovat, tak si můžete zaplatit jízdu až na konec a pak v dalším autobuse jen ukázat lístek - je to levnější než kupovat nadvakrát.

Jízdní řády - to je kapitola sama pro sebe. Pokud vás někdy někde stresovalo několikaminutové zpoždění nebo naopak dřívější odjezd autobusu, tak tady vás to zabije během několika dnů. Na jízdních řádech je "důležitá" poznámka: Times in bold are scheduled, all other times are approximate (Zvýrazněné časy jsou dané, ostatní jsou jen přibližné). A zvýrazněné jsou jen časy odjezdu z první stanice...

Po dvou měsících takřka denního používání autobusů mohu zodpovědně prohlásit, že úplně všechny časy jsou přibližné. Není výjimka, že už ve třetí stanici z centra (cca 500 m) má autobus zpoždění 15 minut. Nutno dodat, že se to pak většinou zase dožene, protože naplánované časy jsou furt stejné a dopravní zácpa se mění v průběhu dne, ale spoléhat se na to rozhodně nedá. Empiricky ověřený čas příjezdu autobusu do požadované stanice je -10 minut až +30 minut. Poměrně často přijedou ve stejnou dobu dva autobusy, jejichž příjezdy/odjezdy se liší o půl hodiny.

Další důležitá věc je, že téměř všechny zastávky jsou na znamení. Pouze na některých hlavních zastávkách se zastavuje a čeká, i když nikdo nenastupuje nebo nevystupuje. Ale toto se děje jen pokud je tam autobus výrazně dřív, než by měl. Také je třeba odhodit stud stranou a mírně zvýšeným hlasem upozornit řidiče na fakt, že právě projel zastávku, ve které chcete vystupovat. Samozřejmě předtím musíte použít signalizaci pro řidiče, což je buď některé z mnoha tlačítek na madlech nebo provázek se zvonkem nad okny :)

Pokud čekáte na zastávce, tak musíte na autobus mávnout, protože jinak profrčí okolo a budete čekat dál. Ani po mávnutí není nic jisté. Měli byste bedlivě sledovat, jestli autobus opravdu zpomaluje a hodlá vás naložit. Pokud ne, tak mávejte co vám síly stačí. Skoro jako kdybyste mávali na letadlo. Poněvadž v opačném případě budete opět čekat dále.

Na několikadenní návštěvu Aucklandu lze také zakoupit speciální jedno- nebo třídenní jízdenky. Pro bližší info okoukněte letáky v Britomartu, je jich tu opravdu hodně a jsou zdarma, takže si můžete vozit jízdní řád s mapkou s sebou.