neděle 28. října 2012

Jak jsem platil byt

Abyste si nemysleli, že je to zase tak jednoduché, tak přidávám veselou historku o tom, jak jsem podepisoval smlouvu a platil. Teď teprve začíná ten porod. Už vidíme hlavičku, ale to nic neznamená a ta hlavní sranda teprve přijde. Jak jsem psal minule, zní to poměrně jednoduše: ověřit si reference (zda člověk pracuje), podepsat smlouvu, zaplatit první nájem, deposit a zaplatit poplatek agentuře.

Start jsem měl poměrně dobrý – papír s potvrzením o zaměstnání jsem měl kvůli bance, tak jsem ho jen odevzdal a připsal email na šéfovou, ať si to ověří. Smlouva by měla být připravená k podpisu v úterý ráno, takže nakročeno bylo slušně.

Hned v pátek v poledne mi agent volal, že papír od zaměstnavatele se landlordovi líbí, ale že by chtěl smlouvu na 12 měsíců, místo původně plánovaných a standardních šesti. To se mi nelíbilo, protože byt zase tak krásný nebyl a bůh ví, co bude za půl roku, natož za rok. Odpoledne přišel email, že šest měsíců prostě ne.

Tak jsem jim napsal, že to je pro mě něco úplně nového a že mi to neřekli (přesněji řečeno mi řekli těch 6 měsíců), ale pokud zlevní, tak se o tom můžeme dál bavit. Landlord prý ale stále trval na svém znění smlouvy, což je 12 měsíců a možný break po uplynutí šesti měsíců. Ha, nová informace. Tak se ptám, proč mě, jakožto slušného pracujícího občana, tlačí do roční smlouvy a jaký je rozdíl mezi půlročním kontraktem a tím jejich brejkem.

Tím se ukázalo, že to je smlouva na rok, ale po 6 měsících je možné ukončit s dvouměsíční výpovědní lhůtou (standard je 1 měsíc). Což už nezní vůbec špatně, ale pořád je to něco nového, tak jsem chtěl alespoň symbolickou slevu z nájmu. Na to se samozřejme agent musí zeptat majitele, protože oni o ničem nerozhodují. Pro jistotu jsem rychle napsal, že to stejně podepíšu, ale že jim věřím a ať se snaží zlevnit. V této fázi už by zaváhání mohlo přijít draho.

V pondělí se agent ozval, že sleva nebude a že smlouva bude zítra, jak jsme se původně domluvili. V úterý ráno naběhnu do kanceláře, rychlopřečtu si deset stran textu, nenacházím žádnou záludnost a podepisuji. Načež zjišťuji, že oni to teď pošlou landlordovi k podpisu. Pošlou. Takže to bude až za pár dní. Což zatím nevadí, protože byt je stejně volný až v sobotu. Vysolím 240 liber poplatek a jdu do práce.

Ve středu odpoledne dostanu mailem scan, že landlord podepsal a poslal smlouvu k nim. Bohužel ne tu moji, ale čistou. Takže pořád nemám nic. Ve čtvrtek píšou, že smlouva dorazila k nim. Hurá. Obratem domlouvám schůzku na pátek ráno, kdy všechno podepíšu, zaplatím a dostanu klíče.

V pátek ráno se dostavím na obvyklé místo v obvyklou dobu a nikde nikdo. Asi nemají píchačky. Po půl hodině dorazí obvyklá osoba s tím, že sorry a že tam měl být někdo jiný, ale musel za zákazníkem. No nic, vrháme se opět na podpisy a předání klíčů. Teď už stačí jen zaplatit a je to. Skoro. Protože zjišťuji takovou drobnost, jako že platbu za elektřinu si musím někde obstarat sám.

Elektřina počká, teď se musí zaplatit. Jdu tedy do banky, že chci převést peníze ze svého účtu na agenturní. Tady bych jen podotknul, že dobrovolně bych to tímto buranským způsobem v dnešní době neudělal, ale tlačil mě čas a chtěl jsem mít potvrzení, že peníze převedli. Screenshot z on-line banking by se jim nemusel líbit.

V bance jsem zjistil, že převod stojí krásných třicet kaček. Ovšem místních. Ne že bych byl zrovna skrblík a to potvrzení z banky jsem opravdu chtěl, abych se nemusel dohadovat a vše už bylo vyřešené, ale tohle bylo trochu moc. Šel jsem tedy zpět do agentury, jestli nemají wifi, že to udělám on-line. Prý není problém, a tak jsem začal dolovat převod z internet banking, který jsem před tím pořádně neviděl, nicméně měl být plně funkční.

Po cca 10 minutách snažení jsem došel k závěru, že bez místního telefonního čísla ani nevytvořím příjemce. Asi nemá cenu dodávat, že číslo jsem v tu dobu neměl, protože jsem čekal, jak se vyvrbí služební telefon. Byl tedy nejvyšší čas na plán č. 3. A to převod většího než malého množství peněz ze spořícího účtu v ČR na běžný, následný výběr z bankomatu a vklad do banky. Proč bychom v dnešní době neudělali něco takového, že.

Převedl jsem tedy peníze, šel vybrat peníze (opět), zašel do banky a vložil požadovanou sumu na účet agentury. Následně jsem obdržel kýžené potvrzení o v kladu, které jsem vítězoslavně ukázal v agentuře a bylo hotovo. Porod to tedy byl nakonec poměrně hladký, ale když ta potvora leze ven, tak vám to tak rozhodně nepřipadá :-)