sobota 5. září 2009

O smradu

Včera jsem se zúčastnil kulturní akce v nejmenovaném pětihvězdičkovém podniku (© Aleš) a po příchodu jsem smrděl, dámy prominou, jako prase. Ne že bych měl problémy s hygienou, ale mé oblečení bylo doslova nasáklé cigaretovým kouřem.

Diskriminace není nikdy dost, a tak doufám, že i u nás už brzo zakáží kouření v restauracích/hospodách/barech atd. Většina majitelů zmíněných zařízení totiž kouření jen tak nezakáže, protože se bojí, že by přišli o zákazníky. To by se mohlo stát, ale v tom případě by bylo s daným občerstvovacím zařízením něco špatně. A pokud by přišli o většinu zákazníků, tak asi jejich podnik za moc nestál.

Na Novém Zélandu se v restauracích/hospodách/barech kouřit nesmí a vyrovnali se s tím. Většinou tam mají udělaný venkovní "výběh", kam si kuřáci mohli odskočit a bylo po problémech. Zákaz kouření zavedli už i Velká Británie, Irsko, Francie, Itálie, Norsko, Finsko, Švédsko...

Pokud se zákaz kouření zavede plošně, tak by úbytek zákazníků měl být pouze minimální. Z jednoho prostého důvodů, nepůjde přejít ke "kuřácké" konkurenci. Jak už jsem napsal, je to sice trochu diskriminace, ale kdybych přišel do restaurace s rádiem a pouštěl ho nahlas nebo všude okolo sebe stříkal Channel No. 5, tak mě taky vyhodí..