To je poměrně jednoduché: koupíte si letenku a letíte. No a teď vážně, protože jsem chtěl po dlouhé době konečně vidět něco jiného než naši českou kotlinu, tak jsem se rozhodl, že pojedu do Japonska. Přesněji řečeno do Tokia. To není tak úplně Japonsko, ale trochu ho připomíná (asi jako Praha není Česká republika, Londýn není Velká Británie a Auckland není Nový Zéland). A proč jsem si vybral zrovna Japonsko? Prostě jen tak. Je to daleko, měl jsem levnou letenku a chtěl jsem si dát sushi.
Není potřeba žádné vízum, je tam tepleji než tady, je to technická velmoc, prostě ideální destinace. Z toho vyplývá, že naplánovat se to dá rychle. Ve středu jsem se právě navrátivšího se kolegy optal na možnosti přežití mezi domorodci. Ve čtvrtek jsem si zjistil obsazenost letadel a rezervoval hotel. V pátek si nechal podepsat dovolenou a koupil letenky. Tím pádem mám dva a půl dne na sbalení všeho potřebného a mohu vyrazit na dálný východ.
Protože dva a půl dne je na balení věcí zbytečně mnoho, tak jsem na víkend odjel na třídní sraz. Půl dne musí stačit. Během pondělního dopoledne ještě zjišťoval další informace o pobytu v Tokiu, naplánoval, co všechno chci vidět (nejsem fanoušek pobíhání po městě, ale když už se vláčím takovou dálku, tak se jednou obětuji) a nebalil. Na to musí stačit půl hodiny.
Sbalit oblečení, foťák, nabíječku, náhradní baterku, letenky, pas a svačinu zase není tak složité, a tak se mi to za půl hodiny samozřejmě povedlo. Měl jsem krásný pětikilový batůžek, kde bylo vše potřebné. To znamená, že jsem si ho mohl vzít jako kabinové zavazadlo a nemusel se stresovat, že mi ho někde ztratí už na cestě tam.
Na letiště jsem přijel s dvouapůlhodinovým předstihem a hned jsem zjistil, že letedlo má více než hodinové zpoždění. Nevadí, nechal jsem se odbavit a šel se podívat do práce. Asi dvacet minut před plánovaným odchodem začala kolegyně mluvit o dovolené a o tom, že musí pojistit děti. Asi tušíte, kdo v tu chvíli pojištěný nebyl. Neváhal jsem, nažhavil internet a za deset minut byl problém vyřešen. Tím bylo vše potřebné vyřízené a mohl jsem naší zemičce na týden udělat pá pá.