Jak se jedná o korunách, které přináší miliardy

Pár dní až týdnů před tím si pozvete zástupce svého obchodního partnera k sobě na jednání.

Dva dny předem jim zamluvíte hotel.

Den před jednáním je pozvete na pracovně-společenskou večeři do restaurace.

Ráno přednesete připravenou prezentaci o tom, jak si představujete průběh jednoho projektu.

Poté o něm 3 hodiny diskutujete.

Odchod zbytečných zástupců vaší firmy.

Pozvete zástupce svého obchodního partnera na oběd.

Po obědě se necháte cca 2 hodiny masírovat nabídkou možných i nemožných produktů.

Odchod několika zástupců vaší firmy a vašeho obchodního partnera.

Poté se zhruba hodinu navzájem "plácáte po rameni" a tvrdíte, jak je všechno skvělé.

Poté přidáte pár drobných výčitek, ale stále se "plácáte po rameni".

Další hodinu za stálého "plácání po rameni" zkusíte přidat dalších pár výčitek a lehkých argumentů.

Zjistíte, že zástupce obchodního partnera si je vědom své převahy a nehodlá ustupovat.

Domluvíte se, že jednání budou pokračovat.

Odchod posledního zástupce obchodního partnera.

Bitva je prohraná, nikoli však válka.

Odchod dalších zástupců vaší firmy.

Zbytek zástupců vaší firmy jedná o dalším postupu.

Výše je uveden popis jednoho z mnoha jednání, při kterém se nepodařilo se vyjednat slevu několika centů.

Podařilo se ujasnit si podmínky zavedení jednoho projektu.

Náklady za jeden rok: stovky milionů korun

Výnosy za jeden rok: několik miliard korun

Průzkumy nad zlato

Před chvílí jsem si přečetl článek o průběhu debaty v Otázkách Václava Moravce a jsem mírně znechucen. Jednalo se o bývalého ministra financí M. Kalouska a budoucího krále J. Paroubka. Podotýkám, že jsem zmíněný pořad neviděl, ale když už i rudé Novinky.cz píší o budoucím králi nepříliš lichotivě, tak je něco špatně.

Zdroj zmíněného článku.

K tématu pádu vlády ministr v demisi uvedl, že nebyly napáchány jen škody v rámci probíhajícího českého předsednictví v Evropské unii, ale také kvůli ekonomické krizi ve světě. „V době krize je ve světě na tento region nějaký pohled. S guvernérem centrální banky Zdeňkem Tůmou jsme dlouho vysvětlovali, že ČR není jako Maďarsko, které bankrotuje. Když se nám to začalo dařit, tak druhý den po pádu maďarské vlády padla vláda česká, a to se těžko vysvětluje,“ uvedl s poukazem na okamžitý pokles trhů po svržení kabinetu Mirka Topolánka (ODS).

Jiří se ovšem řídí především průzkumy a ty jsou pro něho svaté. Zajímalo by mě, kde ty průzkumy dělá. A také by mě zajímalo, jestli má vůbec nějaký svůj názor, ale to bych po něm asi chtěl příliš.

Kalouskův oponent v debatě, šéf ČSSD Jiří Paroubek, nesouhlasil. Podle něj nebyla směrem k zahraničí napáchána žádná škoda, trhy se rychle zotavily a negativní komentáře zahraničního tisku odmítl s tím, že zdaleka nepřevažují. „„Já čtu i jiné komentáře. To, co píší novináři z časopisů typu The Economist, to mě nechává klidným,“ řekl s tím, že pro něj je důležitější 56procentní podpora pádu vlády, kterou zjistil průzkum.

Někteří lidé si snad myslí, že když se toho ďábla Topolánka zbaví, tak najednou začne blahobyt. To se opravdu nestane. A pokud padne vláda uprostřed předsednictví EU, tak vypadáme jak banda rozhádaných dětí, do kterých opravdu nikdo investovat nebude, a tak především ti, kteří si přáli pád vlády, dřív nebo později přijdou o práci.

Kalousek odmítl, že by zahraničí chápalo rozpory na české politické scéně tak, jak naznačil Paroubek. „Od světa nemůžete chtít, aby rozlišoval, že je tady koalice a opozice, oni nás vidí jako jednu zemi,“ řekl s tím, že Češi jsou za hranicemi teď vnímáni jako „pitomci“.

Také bych rád řekl, že M. Kalousek není můj oblíbenec, ale dle mého názoru toho v rámci možností naší politické scény udělal více prospěšného než naopak. Nebo lépe řečeno: mohlo by to být mnohem, mnohem horší.

Rovněž neříkám, že by padlá vláda byla zrovna skvělá (k tomu se ani nepřiblížila), ale ve srovnání s tím, co se tu snaží vybudovat KSČSSD... Snad lidé dostanou rozum a Jiří I. nakonec korunován nebude, ale zatím k tomu má slušně nakročeno a absolutní monarchie tu bude co nevidět. A to se teprve začnou dít věci.

Konec dobrý, všechno dobré

Skončila mi zkušební doba, hurá. A nevyhodili mne, ale tak to snad ani nikdo nemohl přepokládat ;-). Teď mám relativně zajištěnou budoucnost na pár dalších měsíců a pak se uvidí. Život je boj.

Planeta opic

Přišlo to dříve, než to většina z nás očekávala. Opice zahájily první kroky k nadvládě nad světem a lidmi. Sice ještě nemluví (snad), ale naše pra-pra-pra-pra-pra-pra-pra-pra-vnoučata už by měla být nervózní.

Originální článek na BBC News

Překlad na Aktuálně.cz

Vrácení daní z Nového Zélandu

Pokud se chcete pokusit získat něco málo peněz z daní nazpátek, tak postupujte následovně: Zaplaťte si to u některé profesionální agentury. Ba ne, dělám si srandu, protože to by vám z toho mála, co vám možná vrátí, asi moc nezbylo. Jde to i osobně a není to vůbec složité. Potřebujete na to cestovní pas, letenku, IRD number, číslo účtu (pokud si ho na NZ chcete ponechat) a zhruba tři hodiny času.

Pokud jste se polekali těch tří hodin, tak vězte, že většina z toho padne na cestu do Takapnuny na váš oblíbený úřad - Inland Revenue. Samotné vyplňování dvou formulářů a stání ve frontě mi trvalo asi 20 minut.

Poměrně zásadní informace je, že novozélandský finanční rok končí 31. března (tedy stejný termín jako poslední možnost podání přiznání v ČR). Vrátí vám tedy nejprve to, co jste si vydělali do 31.3. a příští rok možná i to, co jste si vydělali od 1.4. do 31.3. následujícího roku. Na webu Inland Revenue se píše, že je dobré podat přiznání o výši příjmu do konce dubna, ale já jsem něco málo dostal, i když jsem to podával až v červnu (těžko říct, jestli více nebo méně - hlavně jsem do té doby netušil, že finanční rok končí v březnu a ne v prosinci).

Po příchodu na úřad oznámíte paní za přepážkou, že hodláte opustit Nový Zéland a že byste rádi dostali něco zpět. Paní vám dá k vyplnění dva formuláře (IR3 + IR50) a oznámí, že bude potřebovat ofotit pas a letenku. Vyplnit formuláře není složité a paní vás upozorní předem, co všechno je nutné vyplnit a co naopak nutné není. Podle IRD number vám vytiskne vaše příjmy za loňský rok a zhruba dva měsíce staré údaje z letošního roku.

Vyplnit oba formuláře je poměrně jednoduché, protože tam nejsou žádné podivnosti jako v těch našich (zdravím naše zákonodárce!). První IR3 je vlastně samotné přiznání výše příjmu za loňský rok. Lze ho vyplnit i online, ale ručně mi to přišlo jednodušší a navíc se múžete zeptat, pokud vám něco není jasné. Papírovou verzi si můžete předem prohlédnout zde. Vyplňuje se pouze jeho první strana a podpis + datum na konci. Všechny údaje o vašich příjmech jsou na vytištěném papíře od paní z přepážky. Asi není nutné dodávat, že pokud při odjezdu žádáte o vrácení daní za minulý i aktuální rok, tak IR3 vyplňujete dvakrát.

S formulářem IR50 je to podobné. Tímto formulářem žádáte o vrácení daní z důvodu opuštění NZ. Opět si ho můžete prohlédnout na webu a má pouze dvě strany. Nejdůležitější je správně a čitelně vyplnit číslo účtu, pokud chcete zaslat peníze na NZ účet (do zahraničí to nejde). Případně bych kladl velký důraz na čitelné jméno a postal address, pokud preferujete šek. Ovšem paní mě před tím varovala, že to posílají pouze v kiwidolarech a většina lidí tak přijde o většinu drahým převodem na jejich domovskou měnu (v mém případě koruny). Ještě jsem si nebyl jistý u otázky č. 9 - jestli odjíždím na déle než 325 dní, tak jsem radši zaškrtnul ne. To pravděpodobně prodlouží dobu čekání na vrácené peníze.

Nakonec oba vyplněné formuláře, cestovní pas a letenku (stačí jen vytisknutá elektronická letenka) předáte paní na přepážce, která si vše ofotí a zkontroluje a je hotovo.

Aktualizace: První část peněz za rok 2007/2008 jsem dostal po slíbených cca dvou měsísích od podání přiznání a zbytek peněz za rok 2008/2009 jsem dostal už v listopadu. Takže ani nečekali, jestli se náhodou nevrátím zpět. Celkem mi vrátili cca 10% celkových příjmů, ale to zhruba odpovídá tomu, co jsem zaplatil navíc při vyšší sazbě daně (té odpovídal můj týdenní příjem, ale nakonec jsem se za celý rok dohromady nedostal z té nejnižší).