Sao Paulo se mi naopak nijak nelíbilo. Prakticky všechny recenze říkají, že to není zrovna bezpečná destinace (dobře, Rio je mnohem horší), ale centrum je prý v pohodě. Každopádně vás to zrovna nenabudí. Navíc předpověď hlásila menší tropickou bouři, ale poučen ze Singapuru, kde hlásili non-stop déšť a pak pršelo každý den jen hodinu přesně ve čtyři odpoledne, jsem nepanikařil.
Normálně používám nejlevnější dopravní prostředky a hromadnou dopravu, ale tady jsem se rozhodl použít Airport Bus Service, který jede přímo do centra. Jedna cesta je 42 BRL (cca 350 CZK), šlo platit kartou a jejich autobusy mají wifi. Jinak to jde jiným busem a metrem ani ne za polovinu, ale bankomat mi chtěl naúčtovat 170 korun za výběr a nebyl jsem si jistý, jestli je metro ten nejlepší nápad.
Přijel jsem na Praca de Republica, pokusil se zapamatovat, kde je zastávka autobusu a vyrazil směr Praca de Se. Nebo aspoň tam, kde jsem si myslel, že to je. Prošel jsem si to na Google street view, takže jsem zhruba tušil a neviděl jsem tam žádný gangy nebo hořící auta, takže by to neměl být problém.
Podivných individuí a bezdomovců je v Sao Paulu opravdu hodně, ale cestou na Praca de Se a pak přímo tam jich bylo zdaleka nejvíc. Všude je i spousta policajtů, ale že bych se tam cítil extra bezpečně, to nemůžu říct. Na druhou stranu zbytek cesty byl v pohodě, i když to byly od pohledu opuštěnější místa.
Šel jsem na jihozápad po Avenida da Liberdade až na Avenida Paulista, což má být podle Tripadvisoru prakticky největší atrakce světa. Mno, znova mě to utvrdilo v tom, že Tripadvisoru se nedá moc věřit, protože to je jen obyčejná velká ulice, kde je pár bank a pár obchodů. Byl jsem tam teda v neděli, ale nedovedu si představit, že jindy se tam děje něco mimořádného.
Ale dle předpokladů jsem tam našel obchodní centrum (Shopping Centre 3) a v něm food court, kde šlo platit kartou. Takže jsem si našel restauraci s největší frontou místních lidí (Divino Fogao) a zařadil se do té fronty. Nečekal jsem, že se domluvím, ale lidi si nabírali sami z bufetu a evidentně to jídlo platili podle váhy, tudíž žádná komunikace nebude potřeba. A nebyla. Nandal jsem si na talíř přiměřené množství jídla, přidal desert, zaplatil 32.56 místních šušňů a šel dlabat.
Na výběr bylo všechno možné od zeleniny, salátů a neidentifikovatelných příloh, přes různá masa a masové směsi, až po dorty. Ten talíř jídla vyšel o cca 20-50 % dráž než v okolních restauracích a McDonaldech, ale vypadalo to líp a mohl jsem ochutnat mnohem víc věcí. To hovězí vypadalo sušší a trochu bylo, ale upřímně chutnalo daleko líp než většina svíčkových v ČR.
S plným pupkem jsem vyrazil přes Rua da Consolacao zpět na Praca de Republica, tam jsem nakouknul do metra, jestli je to plné zlodějů a vrahů (není, tvářilo se to bezpečněji než povrch) a pak už jsem jen hledal zastávku autobusu. Tu jsem dvakrát úspěšně obešel, ale napotřetí se zadařilo. Ještě bylo potřeba přemluvit řidiče, aby mě vzal o dvě hodiny dřív, ale to nebyl problém, protože to je stejná cena a autobus byl prázdný.
Shrnutí: Sao Paulo je drahé, nic moc k vidění a ne zrovna bezpečné. Pokud tam nemáte známé, tak se asi ani nesnažte. Tropická bouře se dle předpokladů nekonala, jen asi hodinu trochu kapalo, ale furt bylo 26 stupňů.
