Když už jsem u těch zahraničních jídel, tak bych se rád zmínil o mých oblíbených Horalkách. Mám samozřejmě na mysli slovenské Horalky od Sedity. Ten český blaf od Opavie bych dobrovolně nepozřel. Všimněte si, že ty české si ani nezaslouží výraznější zmínku na webových stránkách výrobce.
To samé platí pro Tatranky – Sedita ano, Opavia néééééééééé. I když ty webové stránky mají, dokonce svoje vlastní. Je ovšem fér poznamenat, že ekvivalent k Horalkám od Sedity jsou spíše arašídové Tatranky od Opavie než Horalky od téhož výrobce. Ale ani tam to není žádná sláva a slovenské Horalky u mě vyhrávají na celé čáře.
Sušenky od Opavie jsem kdysi měl rád, ale pak nevím jestli je začali děsivě přeslazovat, nebo se mi změnily chuťové pohárky, ale za posledních mnoho let jsem od nich dobrovolně jedl snad jen Polomáčené sušenky. Ty původní, s hořkou čokoládou. Ovšem i ty jsou podle mě mnohem sladší než kdysi.
Sušenky od Sedity jsou také sladké (kdo by to byl čekal?), ale ne tak agresivně jako ty české. Takže zatímco od našich bratov mi chutná většina sortimentu, z českého si moc nevyberu. Božskou Milu třeba nemají vůbec. Naštěstí.
A tady mám Horalek ještě zhruba 40 kusů, takže snad do jara vydržím! Naštěstí nejsem tak závislý ako Peťo a Dávidko, ti by to nedali :-))
