Anglická snídaně / English breakfast

Jsem sliboval to jídlo a kde nic tu nic, že? Já vás varoval, že to zase tak rychle nepůjde. Ale vybičoval jsem se a tady je první vlaštovka (pokud nepočítám rychlovku ze Soulu) - English breakfast.

English breakfast, tedy anglická snídaně, asi nepotřebuje sáhodlouhé představování. Jako u čehokoli existuje několik různých variant, ale každý vám bude tvrdit, že pouze ta jeho je ta správná. Můj osobní favorit je následující: Set BIG Breakfast at The Walpole cafe.

Za ne úplně malý peníz (6,50 GBP) dostanete následující nálož: 2 Fried Eggs, 2 Back Bacon, 1 Pork Sausage, Heinz Baked Beans, Mushrooms, Grilled Tomato, Bubble and Squeak, 2 Buttered Toast and choice of Tea or Nescafe. Takže z pozdní snídaně se rázem může stát i svačina, oběd a druhá svačina.

Většinu ingrediencí asi netřeba představovat a slovník vám nebude podsouvat žádné šílenosti. Takže jen k bublání a pískání (ehm, Bubble and Squeak) - to je v podstatě obdoba šťouchaných brambor. Vezmete brambory nebo bramborovou kaši, pečenou zeleninu ze včerejších hodů a smícháte to na pánvi dohromady. No a při tom to může vydávat dost podivné zvuky, odtud tedy ten zvláštní název.

Bubble and Squeak je možná ne příliš oku lahodící, ale je to jednoduché a dobré. A stejně jako šťouchané brambory se to používá i jako hlavní příloha. Čaj samozřejmě dostanete s mlékem. Koneckonců jste v Anglii. Nescafé je stejné 3v1 jako doma. Pokud chcete opravdové kafe, tak si musíte připlatit.

Ještě jsem nezmínil, že Walpole je trochu pajzlík, kde máte na stolech papírové ubrusy a kuchař má břuch více než obřích rozměrů. Ale jinak je tam čisto a ten zbytek si musíte vysvětlovat tak, že prostě vaří dobře a chutná mu to. Také kde vás nechají si kreslit na stůl? Tady jsou pastelky na každém!

Abych jen netlachal, tady je foto jejich velebené anglické snídaně:

Jak můžete vidět, ve skutečnosti to vypadá podobně jako na jejich webových stránkách (fazole jsou schované pod vajíčky), chutná to výborně a s pastelkama jsem také nelhal. Bohužel jsem zatím neměl šanci vyzkoušet jejich večeři, ale jednou to prubnu. Pár dalších "denních" jídel odtud představím později.

BA Silver Member

Zadařilo se! Povýšil jsem na další stupeň. Zatímco bronzový status je spíše na parádu (i když 25 % Avios navíc a výběr sedačky i jen 7 dní dopředu můžou hodně pomoct), tak stříbrný status už je něčem jiném.

Za prvé těch Avios (mil) navíc je rovnou 100 %. Což už je znát. U dálkových linek poměrně hodně.

Drobná odbočka - samozřejmě vím, že 100 procent z něčeho je pořád to samé číslo. Nezávisle na tom, jestli se to zdvojnásobí jako celek nebo jednotlivé kousky. Tedy více krátkých linek vs. jedna dlouhá o stejné vzdálenosti vám logicky dají stejný počet mil. Takže ne jako když se v Čechách volí prezident.

Za druhé je výběr sedačky možný už v okamžiku vytvoření rezervace, takže se výběr většinou rozšiřuje. Nouzové východy jsou sice stále zpoplatněné, ale s tím už se dá žít.

A za třetí, z čehož mám největší radost, konečně můžu do salonku. Nezávisle na tom, jestli letím jako člověk nebo ne. Přesněji řečeno do všech salonků aliance oneworld, pokud letím na oneworld letu. Úplně přesněji řečeno do všech byznys salonků oneworld, protože do first mě nepustí. Zase tak moc si vyskakovat nemůžu.

Priorita při nástupu do letadla také potěší. Opět u všech letů aliance. U British Airways je dobré, že dovolují 1 kabinové a 1 příruční zavazadlo, ale občas to způsobí drobný přetlak v odkládacích prostorech. Takhle se tomu elegantně vyhnu.

Závěrem jsou v "ceně" vždy minimálně 2 odbavená zavazadla o max. hmotnosti 32 kg. Takže jedno extra v obyčejné ekonomické třídě + standardní nadváha zdarma. S mým odporem k odbavování zavazadel to asi moc nevyužiju, ale darovanýmu koni... jednou se to může hodit.

No a tohle všechno až do září 2014!

BIO, kam se podíváš

Něco podobného jsem psal i na NZ, ale tady je toho snad ještě víc. Jestli tam bylo hodně BIO (organic) věcí, tak tady je toho pětkrát tolik. I když doba se mění a 5 let mediální masáže asi také udělá svoje. Ale BIO je prostě lepší, žáno. Jediné, co jsem zatím neviděl v BIO verzi, je pivo. Ale nebál bych se, že ho neseženu. Jinak jsem viděl následující:

• Ovoce – jablka, hrušky, banány z banánových republik, melouny, jahody, kiwi, maliny, fíky, datle...
• Zelenina – pórek, mrkev, pastinák, rajčata, papriky, několikero druhů normálních brambor, sladké brambory, brokolice, česnek, cibule, rebarbora, dýně...
• Svačinové věci – sendviče, dortíky, koláče, buchty, bagety, chleba, sušenky všeho druhu, müsli na milion a dva způsoby, sušené ovoce, oříšky, vločky...
• Jídlo – mléko, jogurty, máslo, slanina, salámy, šunka, maso, ryby, konzervované cokoli od kukuřice po polévku, sýry, těstoviny, rýže...
• Pochutiny – marmelády, džemy, burákové máslo a spol. (kešu máslo!), med, sirup z agáve/javoru/jiné šťavnaté rostliny, „něcojakonutella“, nakládané olivy, kečupy, majonézy, olivové a jiné oleje, kokosové mléko, dresingy, zmrzliny, dorty, víno, čaje, čokolády...
• Drogy atd. – různé suplementy, rybí tuk z kdejaké potvory, vitamíny, pleťové masky, krémy na jakoukoli část těla...

... a cokoli jiného vás napadne. Kromě piva.

A půlka z těch produktů je navíc Fair Trade, což v zásadě znamená, že otrok na plantáži byl zbičovaný jen pokud si to opravdu zasloužil. A možná dostal i zaplaceno (= misku rýže nebo pár BIO banánů; v závislosti na poloze plantáže a pěstované plodině).

No není ten svět rok od roku lepší?

Aktualizace: Pivo jsem samozřejmě také sehnal. Stačilo si pořádně prohlédnout regál s vínem a pivo bylo nalezeno na jeho konci. Po letmém průzkumu nabídky byl zakoupen ležák značky Freedom. Mé obavy se naštěstí nepotvrdily, protože je celkem poživatelné. Chutná to zhruba jako Carlsberg nebo Grolsch, tedy takový lepší Heineken (všechno myšleno lahvové).

A dokonce místní pivovar Fuller's prodává i točené biopivo (Honey Dew). Ovšem když jsem si ho chtěl koupit, tak akorát došlo. Nevím, jestli to náhodou nebylo znamení. Ale já to v rámci průzkumu prostě udělám a ochutnám!

Aktualizace č.2: Mise splněna – biopivo Honey Dew ochutnáno! Žádný zázrak ovšem, asi to bylo znamení. On už název napovídá, že to bude mít něco společného s medem a taky že jo. Už dávno nejsem odpůrce podivných chutí a příchutí, ale tohle mi nějak zvlášť nejelo. Je to takové podivně sladké, ve smyslu ne příjemně nasládlé. Možná tomu ještě dám jednu šanci někdy v létě na zahrádce. Mohlo by to fungovat místo limonády.

To je tak, když píšete článek 2 měsíce...

Omluva

Tímto bych se chtěl veřejně omluvit předchozímu nájemníkovi. V příspěvku o nastěhování jsem ho neméně veřejně nařkl z neuklízení prachu na místech, kam neviděl.

To sice mohla být částečně pravda (ostatně kdo to občas nedělá), ale soudě podle rychlosti obnovy a množství chuchvalců prachu, jsem mu asi křivdil. Ten prach se tady někde vyrábí nebo co.

Teď mám dilema, jestli tu mám prakticky nepřetržitě uklízet nebo to jednou za měsíc až dva vyházet lopatou. Asi s tím chvíli zkusím ještě chvíli bojovat, ale nebude to lehké.

Každopádně případné návštěvy přezůvky s sebou, denně tu fakt vytírat nebudu a dýl to nevydrží.

1 rok

Už je to rok, co jsem v zahraničí. Modří vědí, že to nemůže být najednou. Je to jednoduše součet pobytu na NZ a v UK. Teda včetně cesty a stopoveru v TH při návratu z NZ. Jinak to bude až na Vánoce, pokud by někdo byl puntíčkář.

Whooo-hooo!

Source: http://headphonenation.files.wordpress.com/2012/01/anniversary.jpg

Konec tohoto zbytečného hlášení.

BA Bronze Member

Hurá, jsem BA Bronze Member.

To znamená, že můžu používat Business check-in, i když poletím dřevěnkou. Já se ovšem k check-inu nepřibližuju, pokud to není nezbytně nutné...

Také to znamená o 25 % více Avios za každý let s British Airways, což už se hodí. Avios není nikdy dost. Při chytrém výběru letů to může solidně vylepšit dovolenou o letenky za mrzký peníz.

Dále výběr sedačky až 7 dní před odletem, což je ještě lepší. Ale co jsem na ty výběry (placené) koukal dříve, tak se nabídka chovala dost podivně. Pro jistotu jsem si to hned vyzkoušel a vybral si sedačku na další let. Uvidíme.

A pokud náhodou budu mít drahou letenku, tak mi to zabere konkrétní sedačku. Ovšem tady bude ve většině případů spousta lidí, co má vyšší pririotu, takže tohle asi taky moc fungovat nebude.

No a ještě mírná priorita u reklamací zpožděných zavazadel... co k tomu dodat :)

Jeden se Soulu...

Přiletěl jsem do Soulu a měl jsem hlad. Teda ani ne tak hlad, protože jsem se celou cestu cpal, ale spíš chuť konečně něco místního ochutnat. Ostatně jídlo byl jeden z důvodů, proč jsem si pro dovolenou vybral zrovna Soul. Výběr byl samozřejmě jen minimálně ovlivněný faktem, že letenka stála cca třetinu normální ceny. Mrk, mrk.

Obešel jsme pár zařízení restauračního typu v blízkém okolí mého grandhotelu a hned na druhý pokus jsem zakotvil u stolu na zemi. Abych to upřesnil - sedělo se na zemi, žádné násilí ani nemírná konzumace místních lihovin se (zatím) nekonaly. První pokus nevyšel, protože tam zcela nečekaně nikdo neuměl anglicky a neměli menu, takže jsem nemohl provést ruskou ruletu s výběrem.

Ve druhé reštyce už měli krásný obrázek, tak jsem neváhal a ukázal. A modlil se. Člověk nikdy neví, co to ve finále bude. Pro ukázku se můžete podívat na fotku z reklamy:

Asi vám nemusím namlouvat, že jsem byl trochu překvapen, když přede mnou přistálo tohle všechno:

Je sice pravda, že jsem léta páně 2008 byl několik mnoho hodin v Soulu na letišti, a měl mimo jiné i něco podobného, ale skleróza se mi nezlepšuje a to samé jídlo "na letišti" a "na ulici" nebývá úplně stejné. V Jižní Koreji prostě dávají k jídlu spoustu minipříloh. Některé byly zajímavé více, některé méně, některé jsem vůbec nedokázal identifikovat.

Přibližný popis je následující: První řada - asi nakládané buráky, sušené rybičky (vypadalo to jak neonky) s nějakou zeleninou, asi nakládaný vodní špenát (morning glory). Druhá řada - hovězí kousky se sladkou omáčkou, asi kimči, v malé mističce nějaká dobrá neidentifikovatelná omáčka (chutnala trochu jako červené víno, sójová omáčka a kdo ví co ještě), samotný "hlavní chod" tj. smažené vepřové se zeleninou. Třetí řada - vývar z mořských potvor s tofu, rýže. Úplně vpravo pak zelí, kopřivy (?!) a asi feferonka. Na fotce chybí pečené sladké brambory, které přinesli až později.

Vesměs to bylo dobré, akorát kimči je takové.. řekněme zvláštní. A kopřiva mě taky moc neuchvátila. Feferonku jsem z bezpečnostních raději důvodů neochutnával.

Trochu jsem se bál, abych si neudělal ostudu při jídle s hůlkami, a při jídle obecně, ale zvládl jsem to. První relativně bez problémů, druhé asi taky (čti: nikdo se na mě nedíval s vyloženým opovržením a nebyl jsem vykázán). Po čtyřiceti minutách distingovaného pojídání to dopadlo takto:

Takže dobrý start tohoto gastrovýletu. A teď to nejlepší: Samozřejmě to všechno bylo v ceně (včetně vody z vodovodu) a stálo to 6000 wonů. Tj. méně než 3,5 libry!!! Asi se sem odstěhuju.